Spanilá jízda českého týmu na European Legacy Masters

Ahoj! Jmenuji se Tomáš Vlček, hraji Legacy a doufám, že je jen otázka času, kdy vy začnete také. Toto léto se odehrál jeden z vrcholů Legacy v roce 2025, kdy nejlepší z nejlepších Legacy hráčů změřili své síly v belgickém diecézním městě Hasselt, na němž je asi nejpozoruhodnější právě to, že jste o něm nikdy neslyšeli.

Z České republiky se kvalifikovali čtyři lidé – Kristián Janda vítězstvím v Memoriálu Davida Gilla, Martin Pelikán výhrou v Opavě, Martin Lamr a jeho T1 Ugin v Pardubicích a já, který si pro vavříny jel sedm minut tramvají do Najády.

O formátu, kvalifikaci i svém balíčku jsem napsal v článku Moje trnitá kvalifikace na European Legacy Masters.

European Legacy Masters (ELM)

Kdybyste se před řadou let zeptali hráče Legacy, co je pro něj v MtG nejvíc, jistě by odpověděl: „Přeci vyhrát Grand Prix!“ Tyto akce se blahé paměti konaly nejvýše třikrát ročně – v Evropě, v USA a někdy i v Japonsku. Hlad po Legacy byl takový, že jsme se c roce 2014 vydali i do USA, kde nás skrze moře měst bez chodníků a vzdor nástrahám v podobě autobusů vonících močí jako jantarová hora přivolala jedna z největších Legacy akcí všech dob. Řeč je samozřejmě o GP New Jersey, kde bylo přes 4000 hráčů. Dokonce a ani výsledek 6‑0 ze druhého dne na Top 8 nestačil...

Nu a když tyto velké oficiální turnaje skončily, byly snahy o podobné akce. Jistý čas jsme jezdili na akce organizované Magic Card Market. Dnes nám zbyl jen Eternal Weekend, italské 4Seasons a pak právě komunitní ELM.

Na ELM je specifické právě to, že jde o akci komunity pro komunitu. Jsou v ní stovky a tisíce hodin práce nejrůznějších lidí – od organizátorů vlastního mistrovství po národní zástupce v jednotlivých zemích. Každá země má přidělený určitý počet kvalifikačních míst, které většinou získá vítěz velkého lokálního kvalifikačního turnaje.

Více si můžete přečíst zde: https://europeanlegacymasters.com/

Dva turisti

S Martinem Pelikánem jsme vyrazili jednoho slunného letního pátečního odpoledne do dálav. Cesta se nesla ve znamení debat, hudby a feministických podcastů. Velmi doporučuji!

Martin Lamr raději letěl, neboť se musel vrátit dříve a omluvit svou neúčast rodinným výletem do Legolandu. Kristián zas přesvědčil svou rodinu, že Hasselt je moc pěkné město. (Když byl pak prozrazen, že Hasselt je docela obyčejné belgické město, dojem napravil skrze Antverpy a Amsterdam.)

V sobotu se hrál velký turnaj, ale již od dob mého prvního GP Ghent 2012 mám dojem, že by člověk neměl strávit víkend jen hraním. Zvláště když se vám nevede, tak to dojem z víkendu poněkud kazí. S Pelikáničem jsme se tak rozhodli, že pojedeme na výlet, a sobotu jsme strávili v překrásném městě Maastricht.

Můj balíček

Rozhodl jsem se vzít svůj osvědčený Esper Control, se kterým jsem uhrál v kvalifikačních turnajích jedno vítězství a pak další dvě finále, jedno semifinále a jedno čtvrtfinále. Z pěti turnajů. To už je velmi pěkný výsledek pro tuto krásku:

Balíček předstírá, že je možné hrát control na současné Legacy. Předstírá, nebo si nechce přiznat, že svět je jinde. Svět si toho ale zatím asi nevšiml.

Oproti minulým iteracím jsem udělal jednu změnu: místo Spell Pierce a Snapcaster Mage je v mainu Dress Down. Tento pomůže proti reanimované Atraxa, Grand Unifier, necounterovatelnému Thassa's Oracle, vysměje se Barrowgoyfu, dá mi možnost k mozkovým bouřkám proti Orcish Bowmasters a umožní mi poslat farmařit (Swords to Plowshares) nepřátelského Kaito Shizuki. Jeden z hlavních důvodů je i stále populární Urza's Saga.

Více jsem o balíčku psal v minulém článku zde.

Turnaj

1. kolo: Ir – MonoR Painter

Hráli jsme velice napínavou první hru, ve které jsem nemohl najít Prismatic Ending, což je dosti klíčová karta v tomto matchi. Ale nakonec jsem ho přetlačil díky Tamiyo, Inquisitive Student, která zaútočila skrze Ensnaring Bridge, abych pak mohl dát do hry Kaito Shizuki, dát damage a pak si ho vrátit do ruky přes Karakas a opět zahrát Tamiyo. Krkolomné, ale zvládl jsem to!

1-0

2. kolo: Španěl – Lands

Tady to nevyšlo. Španělský soupeř, který po vzoru japonských PT šampionů předstíral, že neumí anglicky, měl od začátku vše včetně Otawara, Soaring City, která znamená, že já nemohu vyhrát. Velmi srdnatě jsem se držel – on vždy vyrobil dva tokeny, já dal Dress Down, ale nakonec mě přemohl. Naneštěstí nezbývalo příliš mnoho času a já prohrál nejtěsnějším rozdílem.

Je vždy dobré se zamyslet, jaká je cesta k vítězství, a pokud již neexistuje či téměř neexistuje, je dobré hru vzdát. Zvláště tu první. To jsem neudělal. Myslím, že zkušenosti jsou zde nepřenositelné, nemám jich zas tak málo. Přesto jsem to nezvládl.

1-1

3. kolo: Francouz – Oops, All Spells

Celkem klíčové kolo. Kdykoliv teď prohraji, tak ztrácím šanci na TOP 8. Na úvodní ruce mám dvě země, Thoughtseize, Force of Will a modrou kartu. Soupeř vyhrál hod kostkou a spolu s Pact of Negation mě zabil. Smutek.

Ve druhé jsem zahrál v prvním kole Grafdigger's Cage a následně nedal Tamiyo, Inquisitive Student, ale raději čekal s Consign to Memory. Soupeř mi zahodil Tamiyo a během tří kol dal tři Grey Ogery (2/2 za tři many) a bylo vymalováno. Já se strixou a swordem na ruce a mořem a wastelandou ve hře nebyl schopen reagovat. Smutek.

Trošku se nám to pokazilo! Francouzi!

1-2

4. kolo: Němec – Moon Stompy

V dalším kole porážím otřesně hrajícího Němce. No comment.

2-2

5. kolo: Nizozemec – UB Tempo

U tohoto balíčku je vždy těžké hned odhadnout, zdali hraje Tempo či Reanimator.

Reanimator může rozebrat kohokoli a zabíjení zkrátka nestačí, když si soupeř dá do ruky extra pět karet... Na druhou stranu Karakas i Swords to Plowshares jsou super karty.

Na druhé straně je Tempo pro mě velmi dobrý match‑up. Hrajeme velmi podobné balíčky, ale já mám odpovědi na všechny jeho hrozby a všechny ty odpovědi stojí {W}.

Malá výjimka je Kaito, Bane of Nightmares, který se dvěma kopiemi Dress Down není zdaleka tak strašidelný jako dříve.

Zabíjím ho pomalu a metodicky. Z každé výměny vyjdu lépe. Bylo obzvláště milé, když jsem zahrál discard a viděl: Sheoldred's Edict a Murktide Regent. Na ruce jsem měl Kaita. Lákavé by bylo vzít Edict, zahrát Kaita, tapnout dráčka a doufat… Nakonec jsem šel na jistotu a vzal 8/8 za dvě many (úplně fér karta), ale co s edictem? Hodil by se Teferi. Další karta: Teferi! Líznu si z něj, on mi ho zabíjí edictem, a já dávám vítězného Kaita. It is better to kaito than to be kaitoed.

Nizozemec z Rotterdamu nakonec vzdal. Návrat do pozitivního skóre.

3-2

6. kolo: Nizozemec – Doomsday

Další chlapec z Rotterdamu. Zabíjí mě v první. Vyhrávám druhou. V rozhodující hře resolvne Teferi, Time Raveler a já nemám lautr nic. Ovšem dává jen další květinové koberečky (Carpet of Flowers), ale soudný den se stále nekoná! (Chudáci husité!)

4-2

7. kolo ??? – Rhinos

V první hře to je poměrně náročný match. Nejlepší karta je jistě Teferi, Time Raveler. Pak jeho nosorožci náhle nefungují. Po sidu mám ještě Consign to Memory, který zruší nosorožce z exilu i z kaskády. První jsem prohrál, ve druhé dal Toxic Deluge a zabil 20 power bytostí – můj Barrowgoyf ale přežil a soupeř neměl nic na ruce. Vyhrál jsem? Myslím, že dnes mi nebylo souzeno. Soupeř si lízl okamžitě Shardless Agent a já musel nechat goyfa doma. V dalším kole si lízl Fire // Ice, tapl goyfa a já skončil na celkovém dvaačtyřicátém místě. Žádný zázrak.

4-3 * finální score

Český tým

My čtyři, co spolu chodíme: Kristián, Martin, Tomáš a Martin. Mohlo nás být i více, ale další „najádník" bohužel své vídeňské finále prohrál. S Martiny se potkáváme každé pondělí, ale Kristián, krumlovský hoteliér, má jinou strategii:

To jsme již ale hluboko v turnaji. Bohužel se v následujícím kole Martinové potkali a vyhrál… Martin!

Nakonec z toho byl skvělý výsledek pro Čechy: dva lidé v TOP 8, jeden těsně mimo TOP 8 a já vše sledoval z povzdálí s 4‑3.

Zde se můžete podívat na všechny decklisty.

Verdikt

European Legacy Masters byla skvělá akce. Mnoho známých tváří. Komunitní atmosféra. Hráči nejen z Itálie a Německa, ale i Maďarska či Bulharska.

Zvítězil dost možná nejlepší hráč v místnosti, alespoň v ten den - Johan Larsson, mistr malých chobotniček. Ve finále porazil svého švédského kamaráda, kterému dal nejen decklist, ale i kompletní SB plán. Hráli téměř totožné balíčky a vyhrál poprávu Johan. Několikrát jsem měl možnost ho sledovat při hře a musím říci: Lahoda, pane Jahoda! Pokud Vás zajímá Cephalid, tak zkrátka koukejte na Larssona! To jak mění plány, hraje do svých outů, používá karty tak, jak by to mnohého ani nenapadlo... Můžeme na toto koukat v Národní galerii?

Na závěr bych Vás rád pozval na pravidelný Memoriál Davida Gilla, tentokráte s pořadovým číslem V. Třeba se na ELM kvalifikujete právě zde!

Autor: Tomáš Vlček

*BONUS* ELM očima Kristiána Jandy (TOP 8)

Moc často už bohužel Legacy nehraju, ale jako každý rok jsem si nenechal ujít Memoriál Davida Gilla. Tam se mi podařilo kvalifikovat na ELM 2025, který se letos konal v Belgii. Byl jsem rád, že turnaj byl ve formátu all proxy – člověk si mohl bez omezení vybrat, co chce hrát, a prostě si to užít. Kvalifikoval jsem se s Cephalid Breakfast, ale na samotné ELM jsem nakonec zvolil Dimir Reanimator, hlavně proto, že jsem nemusel tolik řešit aktuální metagame. Atmosféra velkého mezinárodního turnaje byla naprosto skvělá a připomněla mi doby, kdy jsem měl víc času na hraní kartiček a objíždění větších akcí. Nakonec se mi zadařilo a dostal jsem se až do Top 8, což byl pro mě super výsledek a skvělá tečka za celým víkendem. Těším se, až se uvidíme na letošním Memorialu!