
Magic Love Stories: Feldon + Loran
Slyšte příběh lásky, jenž se datuje do samých počátků hry a příběhu Magic: the Gathering.
"Já ji přivedu zpět."
V časech, kdy kontinentem Terisiare zmítaly stále rostoucí tenze mezi bratry Urzou a Mishrou, setkaly se svého času osudy Feldona a Loran.
Feldon, rodák z podhůří Ronomského ledovce, se již od mládí zajímal o tajemství, která ledovec ukrýval. Tato touha jej vedla k tomu stát se archeologem a glaciologem, který se věnoval studiu artefaktů, které tající ledovec postupně vydával. Právě zde našel proslulou hůl, která později nesla jeho jméno.
![]() | ![]() | ![]() |
Feldonova hůl přes veškerá očekávání nebyla thranského původu, a runové symboly na ní nešly rozluštit. Feldon se kvůli tomu začal zajímat o lingvistiku a studovat i současné jazyky. Jeho studia jej nakonec přivedla do Slonovinových věží města Terisia, kde se stal společně s Archimandritkou, Drafnou a Hurkyl jedním ze zakladatelů Třetí cesty, tedy aliance učenců rozhodnutých nepřiklonit se ve Válce bratrů ani na jednu stranu.
![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ![]() |
Zde potkal Loran, dceru šlechticů z Penregonu a někdejší nejbystřejší žákyni archeoložky Tocasie, která byla kdysi u toho, když do tábora její mentorky poprvé přišli osiřelí chlapci Urza a Mishra. Také Loran sem byla přilákána zprávami o možné třetí cestě a nové síle, která by mohla lidem ve válkou zmítaném světě pomoci. Tou silou byla magie, respektive mana.
![]() | ![]() | ![]() |
Feldon a Loran společně studovali artefakty, které dále vydával Ronomský ledovec, mezi nimi byla Korálová helma nebo Golgothianský sylex. Oba se také pokoušeli naučit pracovat s magií, kterou jejich kolegové objevovali, skrze vzpomínky na zemi svého domova. Feldon byl úspěšnější a podařilo se mu ovládnout jednoduchá kouzla "horské" magie, zatímco Loran úspěšná nebyla - dílem i proto, že na svůj domov na pláních Argive vzpomínat nechtěla.
![]() | ![]() | ![]() |
Jejich práce byla nicméně přervána útokem Mishrových vojsk. Mladší z bratrů se rozhodl násilím zmocnit tajemství Slonovinových věží a napadl Terisii. Feldon poslal Loran i se sylexem pryč, do bezpečí. Loran se téměř podařilo dostat až k Ronomskému ledovci, ale zde jeji výpravu zavalila lavina, z níž vyvázla Loran živá, ale těžce zraněná. Lavina byla dílem Ashnod, Mishrovy pobočnice, která Loran i se sylexem zajala a několik let se z ní všemi způsoby snažila získat tajemství sylexu, magie i many.
![]() | ![]() | ![]() |
Po několika letech ji Feldon vypátral a zachránil; a oba staří (v tuto dobu již reálně, kolem šedesáti let věku) přátelé vstoupili do manželství. Když výbuch sylexu ukončil Válku bratrů, oba si ve svém domě na úpatí Ronomu pouze oddechli.
![]() | ![]() | ![]() |
Jejich štěstí ale nemělo mít dlouhého trvání. Loran zemřela deset let po výbuchu sylexu, ve věku kolem osmdesáti let, prodlužující se zimy, zranění a následky Ashnodina mučení na ni byly již příliš. Zemřela ve spánku, a Feldon, usnuvší únavou vedle její postele, po probuzení našel již jen její bezduché tělo.
Feldon nesl ztrátu své milované ženy těžce. Ale byl přece praktikantem Třetí cesty, uměl zacházet s manou - nedokázal by tedy svou milovanou přivést zpět? Magie je přece všemocná - nebo ne?
![]() | ![]() | ![]() |
První to zkusil s využitím jemu nejbližší many - červené. Dokázal postavit automaton, který měl Loraninu tvář (a její úsměv). Byl to ovšem pouze stroj, bez vlastní duše. Červená mana byla málo. Vydal se tedy hledat dále.
Nejprve narazil u ruin Sarinthu na poustevníka vládnoucího zelenou manou. Jeho magie ovšem uměla pracovat pouze se živými, nikoli přivést zpět mrtvé.
![]() | ![]() | ![]() |
Na jeho radu pak vyhledal mocnou kouzelnici u Ronomského jezera, vládnoucí magií modrou. Ta jej pozorně vyslechla, ale její magie dokázala stvořit pouze iluzi Loran. Ani ona nemohla přivést zpět mrtvou, jen její ideální, nehmotný obraz. Zklamanému Feldonovi pak mohla poradit jen jediné - vyhledat černého mága z bažin.
![]() | ![]() | ![]() |
Feldon tak učinil. Poté, co si mág řekl o jeho hůl (to nejcennější, co Feldon měl), naučil jej kouzlo, které mělo Loran přivést zpět. Když jej Feldon použil, na dveře jeho chýše se začalo dobývat cosi mokrého a šourajícího, volající jeho jméno bublavým hlasem. V hrůze zjistil, co udělal, a kouzlo zrušil.
![]() | ![]() | ![]() |
S vědomím, že už nemá co ztratit, v malém městečku zašel za místním učencem. Ten se zabýval magií bílou – podle sebe sama magií porozumění. A ten Feldonovi na otázku, zda ji může přivést zpět, řekl na rovinu: „Ne.“ Ale dokáže mu pomoci stvořit její přesný duplikát. Nikoli z kovu, jak se Feldon pokusil, ale z many. Za to si bude přát jen jedno – aby dovolil jemu a jeho žákům přístup do své knihovny, a byl ochoten se s nimi podělit o své příběhy.
Na učencovo přání s ním Feldon strávil dva týdny, a sledoval jej. Pak jej učenec požádal, aby se pokusil stvořit jeho dvojníka, a Feldon tak učinil. Povolal učencova dvojníka na základě jeho vjemů a dvoutýdenního pozorování. Učenec, spokojen s jeho dílem, jej pochválil a potvrdil, že totéž by měl dokázat pomocí vzpomínek na Loran.
![]() | ![]() | ![]() |
Feldon poděkoval a vrátil se do svého domu. A zde, mezi svými pergameny a knihami, sáhnul do vzpomínek na svou ženu, na veškerý čas s ní, na doby zlé i dobré, na poutě po pláních, pobřežích, bažinách, lesích i jejich horském domovu. A najednou před ním stála, nikoli iluze, ale dokonalá dvojnice Loran tak, jak si ji pamatoval, když ji poprvé mladou potkal u bran Terisie. Ale tehdy si uvědomil, že jakkoli živě bude toto simulakrum působit, bude to vždy jen suma jeho vzpomínek, v podstatě oduševnělý automaton ne nepodobný tomu kovovému. Se slzami v očích si uvědomil, že přes veškeré úsilí mu jeho Loran již nic vrátit nedokáže.
"Jsi jen pouhými vzpomínkami," povzdechl Feldon, "a ačkoli jsou to vzpomínky příjemné, musím tě nechat být pouze tím -a nic více. Stojíš-li zde, jsi prakticky totéž, co ten automaton na zahradě - neživoucí, jen nápodoba toho, co kdysi bylo. Je mi to líto. Tolik jsem obětoval pro to, abych tě přivedl zpět, ale nyní vím, že si tě nemohu ponechat."
"Tak proč jsem zde?" zeptala se.
"Jsi zde," Feldon se zhluboka nadechl a vydechl, "abych se s tebou mohl rozloučit."
A tak i učinil. Skutečné sbohem, které své lásce mohl dát; které mu její smrt ve spánku upřela, bylo přesně to, co starý mág potřeboval. Zanedlouho u jeho prahu zaklepal učenec z malého města, a našel zde Feldona smířeného a spokojeného. Až do své smrti zde starý mág přijímal učence a studenty a s každým, kdo chtěl naslouchat, sdílel svůj příběh.
Autor: Honza Adam
Poznámka: Povídka Loran's Smile (Loranin úsměv) byla poprvé opublikována v antologii (sbírce povídek) The Colors of Magic v roce 1999, jako jeden z příběhů osvětlující fungování many a kouzel ve světě Magicu. Online byla zveřejněna v roce 2014, když v Commanderu vyšla karta Feldon of the Third Path. Loran pak dostala své dvě karty + kartu zpodobňující její útěk v rámci sady Brothers' War, která znovu navštívila tuto kapitolu dominarijské historie; další kartu zpodobňující jeho mladší verzi dostal i Feldon.