Lorwyn Eclipsed: Sférochodcův průvodce

Čekání je u konce; dvojaká sféra Lorwyn-Shadowmoor se vrací jako Lorwyn Pološerý (Eclipsed) Od naší poslední návštěvy se však mnohé změnilo a o všem, co se nachází na Lorwynu, na Shadowmoru, i na podivných místech, kde se tyto dva světy potkávají, se dá zjistit ještě víc. Takže se můžeme rovnou pustit do detailního průzkumu míst i bytostí sféry.

Vítejte zpět v rovině světla a stínu. V dnešním průvodci se podíváme na sféru Lorwyn-Shadowmoor celkově, v rámci povahy a historie, a řekneme si něco o místních kithkinech a bubácích.

Lorwyn-Shadowmoor byl kdysi svět, který se v intervalech přibližně tří set let pohyboval mezi svými dvěma aspekty. Tato událost byla známá jako Velká aurora (Great Aurora). Lorwyn je pojmenování pro jeho denní vzhled, kde slunce nikdy úplně nezapadá a léto nikdy nekončí. Shadowmoor je název pro jeho noční vzhled, kde měsíc nekonečně putuje chladnou nocí. Když jsme sféru naposledy navštívili, královna a matka všech víl, Oona, byla poražena a zničena a její kontrola nad koloběhem dne a noci skončila. Ale Oona během svého vměšování do cyklu ve sféře něco zásadního narušila. Nebo možná naopak, svým vměšováním spravila něco dávno rozbitého, jako když se uvolní zaseklý klín nebo promaže kolo.

Oba aspekty sféry se začaly prolínat jeden do druhého, den do noci a noc do dne. Mísily se a splývaly, pokrývali zemi a barvili ji jako mramorový dort, jehož bílé a černé barvy kolem sebe nekonečně vířily. Poprvé v historii sféry její obyvatelé existovali současně vedle jiného aspektu svého světa, který jim připadal cizí a zároveň známý. V Lorwynu mohli vidět, jak sluncem zalitá klikatá stezka ustupuje sukovité, neproniknutelné temnotě. Na Shadowmooru mohli sledovat, jak se trnité, měsícem ozářené trní mění v kvetoucí jasně zelené keře.

Lorwyn-Shadowmoor je o dualitě. Je to místo, kde se za hranicemi můžete stát někým jiným, s pokřivenými vzpomínkami na svou minulost a osobností, kterou nepoznáváte. Kde největší nebezpečí nemusí být pro vaše tělo, ale pro vaši mysl. Kde nakonec musíte položit otázku: "Jaký jsem doopravdy?" a být spokojen, když odpověď zní "Obojí".

Lorwyn

Lorwyn je svět idylických luk a zelených lesů, které nikdy nepoznaly noc. Slunce po většinu dne stojí vysoko na obloze, a přestože klesá nízko k obzoru, nikdy úplně nezapadne. Krajinu lemují skromné sýpky a vesničky osidlují společenství různých druhů. Známá a obdělávaná oblast Lorwynu je historicky známá jako Blahoslavená zem (Blessed Nation), po údajně požehnané kastě elfů, kteří si nad ní nárokovali nadvládu, což je termín, který upadl v nemilost s příchodem Roku Změny (Pendulum Year). Oblasti za ní jsou známé jako Divočina (Primal Beyond).

Shadowmoor

Shadowmoor je země temných a tajemných lesů a trnitého křoví, zmítaných ve věčné noci. Měsíc obíhá oblohou, jak se na správnou noc sluší. Velké kamenné monumenty leží pokryty mechem, na nich jsou vytesány symboly civilizací, které byly dávno zaváty prachem. Žhavé močály, hořící uvnitř věčným plamenem, lapají nic netušící poutníky a topí je ve svých spalujících hlubinách. Země překypuje nebezpečím, ale záhady, které se v ní skrývají, svádějí i ty nejopatrnější mysli. I když je Shadowmoor plný hrozeb, země je i tak plná života, který kvete v drsných podmínkách a strašidelném prostředí, které ji obklopuje. Každý temný průsmyk a stinné údolí je zaplaveno magií, přetékající jako roh hojnosti moci a energie.

Tato energie je známá jako divoká magie. Divoká magie je neodmyslitelně spjata se světem Shadowmooru a je to hluboká studnice moci, ze které může čerpat každý. Tato moc je chaotická a nestálá a každé její použití znamená hrozbu katastrofálních vedlejších účinků, které mohou zničit jak jejího sesilatele, tak okolní prostředí.

Dynamika Lorwyn-Shadowmoor

Sféra Lorwyn-Shadowmoor je jedinečná oproti jiným díky tomu, že obsahuje dvě odlišné sférové entity. Lorwyn, denní aspekt, a Shadowmoor, noční aspekt, jsou rozděleny a udržovány odděleně, buď Velkou aurorou, jak tomu bylo v době Oony, nebo aurorami v současném věku. U aurory spolu tyto dva aspekty přímo hraničí. Tyto hranice se mohou posouvat pomalu, udržují rovnováhu mezi dnem a nocí. Vzácně se celá území mohou náhle posunout a okamžitě proměnit vše, co je v nich. Příčina těchto posunů je pro obyčejné lidi nevystopovatelná, ale rozmary a pohyby Eirdu a Isilu jsou jedním ze zdrojů těchto změn.

V Lorwynu je svět ve věčném denním čase, slunce je vždy viditelné a nikdy neklesá hluboko pod horizont.

Na Shadowmooru je svět ve věčné noci, měsíc putuje na obloze tam a zpět, ale nikdy nezmizí. Nicméně stále mění své fáze mezi úplňkem a novem.

Aurory a Livy (Tides)

Během Věku Oony se celá sféra přesouvala mezi Lorwynem a Shadowmoorem najednou, díky Velké auroře, magickému jevu řízenému samotnou vílí královnou. Nyní se sféra Lorwyn-Shadowmoor neustále proměňuje, a masivní pásy jejího území jsou střídavě pokryty světlem Lorwynu nebo temnotou Shadowmooru, jejichž hranice se vlivem nesčetných bizarních podmínek a neznámých vlivů vytrácejí a prolínají. Někdy mohou smrt nebo narození na určitém území zvětšit nebo zmenšit velikost Lorwynu nebo Shadowmooru. Jindy se tyto hranice mohou posunout vlivem kroků Eirdu nebo Isilu. A ještě častěji se tyto hranice budou zvětšovat či zmenšovat zdánlivě bezdůvodně, jako způsob, jak může sféra přirozeně korigovat nerovnováhu moci, vlivu či velikosti. V posledních letech se tyto hranice staly stabilnějšími, což vedlo k vytvoření některých relativně trvalých území. Nebezpečí náhlé přeměny však stále ohrožuje všechny obyvatele.

Když se tyto hranice posunou, vše v nich se přemění. To zahrnuje tvory a všechny ostatní živé bytosti. Ačkoliv existují metody, jak tuto změnu potlačit, jsou velmi vzácné a tvorové nebo jiné objekty, které jsou vůči těmto změnám imunní, jsou ještě vzácnější. Tam, kde hraničí Lorwyn a Shadowmoor, je vidět za jejich současný vzhled a do toho druhého. Vstoupit do druhého aspektu a vyjít z vlastního navozuje okamžitou změnu toho, kdo hranici překročil.

Tvorové sféry mají dvě podoby: lorwynskou a shadowmoorskou. Když nastane aurora a Lorwyn se stane Shadowmoorem nebo naopak, všichni tvorové a aspekty krajiny v této oblasti projdou masivní proměnou. Přechod z Lorwynu do Shadowmooru je znám jako Šeroliv (Eventide); přechod ze Shadowmooru do Lorwynu je Jitroliv (Morningtide). Byť tvorové nemění svůj druh, jsou fyzicky i duševně pozměněni. Vzpomínky na dobu strávenou v jiném aspektu jsou zamlžené a zmatené, jako svědivé místo, které si nemohou poškrábat. Mohou také projít dramatickými změnami osobnosti. Obyvatelé Lorwynu jsou celkově více společenští a spořádaní, zatímco obyvatelé Shadowmooru jsou více individualističtí a chaotičtí. Ani jedna strana nemá monopol na dobro nebo zlo, protože každý může být podle okolností hrdina nebo padouch.

Ti, kteří přejdou do jiného aspektu, se promění ve svůj lorwynský nebo shadowmoorský protějšek, verzi sebe sama s temně odraženými vzpomínkami na svůj předchozí život, které jsou nepřesné a podivně posunuté. Znovu získají své skutečné vzpomínky na své lorwynské nebo shadowmoorské já, když opět překročí práh mezi světy. Kithkin, který prožil posledních deset let svého života na Shadowmooru, může překročit práh, proměnit se ve své lorwynské já a uvědomit si, že své dětství předtím prožil na Lorwynu. Jejich mysl přetvoří jejich život na Shadowmooru v mlhavou vzpomínku a oklame je, aby si mysleli, že jejich život se celou dobu skutečně odehrával pouze na Lorwynu.

Tyto změny v paměti však nejsou neregistrované. Mnoho druhů chápe nebezpečí překročení prahu a bolest, která ho může doprovázet. I kdyby chtěli poznat své druhé já, přišli by přitom o život, který znají.

Pološeré říše

Tam, kde se hranice Lorwynu a Shadowmooru navzájem setkávají, se vynořují kousky nových území. Tyto kousky jsou známé jako Pološeré říše (Eclipsed Realms) a představují třetí stav světa: ani světla, ani stínu, který sféra může obsahovat. Tato místa se pokoušejí vyřešit duální vztah mezi Lorwynem a Shadowmoorem přes jinou dimenzionální osu, a přetvářejí svět v něco nepoznatelného.

Pološeré říše jsou zvláštní a nadpozemské, dokonce i v porovnání se zbytkem sféry. Existují podél hranic mezi jednotlivými aspekty, některé Pološeré říše se objevují jako třísky a jiné pokrývají obrovské pásy půdy. V Pološerých říších se slunce i měsíc vznášejí vysoko na obloze, uzamčeny na místě jako nehybné zrcadlo věčného dne a noci sousedů říše. V každém stínu jsou světelné majáky a v každém slunečním paprsku jsou studny hluboké temnoty.

Pološerá stvoření

V Pološerých říších se obyvatelé Lorwynu-Shadowmoou hned tak nepromění v jinou podobu sebe sama. Uchovávají si všechny vzpomínky na čas strávený mimo říši a pomalu získávají zpět vzpomínky na čas strávený v té druhé. Protože však zůstávají v říši pološera, pomalu a trvale se proměňují. Jejich vzpomínky na jeden aspekt se snaží spojit se vzpomínkami na ten druhý a rozpory mezi nimi nemohou být zcela vyřešeny. Tato Pološerá stvoření ztrácejí své touhy, emoce a spojení se světem venku, až se nakonec promění v slupky, které zcela zastaví pohyb. Když k tomu dojde, jsou známí jako vápenatí tvorové nebo prostě vápencové (kalciform).

Vtělení Světla a Temnoty

V důsledku Oonina pádu se už aspekty Lorwynu a Shadowmoou navzájem nedržely v šachu. Když se aspekty spojily, probudily se z nebeské klenby nad sférou dvě mocné bytosti: Eirdu, vtělení slunce, a Isilu, vtělení měsíce. Jejich zjevení zpočátku způsobilo chaos... dokud se neukázalo, že nemají zájem o životy lidí z Lorwynu-Shadowmooru, a ani jeden o druhého.

Tyto masivní bytosti bloudí Lorwynem-Shadowmoorem, a země se mění pod jejich nohama. Zatímco jeden je vzhůru, druhý má dřímat a čekat, až na něj přijde řada při vyrovnávání sféry mezi světlem a tmou. Co jejich přítomnost obnáší, zůstává neznámé. Přesto, mnozí začali uctívat tyto dvě bytosti jako božstva, navzdory jejich zdánlivé lhostejnosti k těm, kteří na sféře žijí.

Eirdu

Eirdu je živoucím ztělesněním Lorwynu a symbolem slunce. Jeho přítomnost působí jako jemný vánek a hřejivé teplo jara. Pobyt v blízkosti Eirdu omlazuje tělo i ducha a přináší spokojenost se životem samotným. Prozatím Eirdu nemá důvod se bránit, ale v případě ohrožení může na své nepřátele seslat ničivý žár slunce s oslepujícími paprsky spalujícího světla.

Příznivci Slunce

Uctívači Eirdu si činí nárok na celý Lorwyn-Shadowmoor a snaží se přeměnit celý svět na Lorwyn. Nosí brnění s motivy slunečních paprsků a křídel, symboly, které vzali z těla Eirdu a zaštítili se jimi.

Uctívači Eirdu se scházejí v chladných dnech, kdy slunce svítí méně teple než dříve, aby při Slavnosti Jasolesku (Festial of Idyllglare) provedli bohoslužby a svátosti. Uprostřed starobylých dolmenů nebo, pokud by nebyly k dispozici, uprostřed osady je vztyčena hranice. Modla ve tvaru samotného Eirdu je umístěn na hlavu elementála, který krouží kolem kruhu, dokud hranice nevyhasne. Jak hranice hoří, uctívači živí její plameny plodinami a cennými předměty, čímž prodlouží čas rituálu, dokud se elementál vyčerpáním nezhroutí, nebo nedojdou zásoby obětin.

Isilu

Isilu je živoucím ztělesněním Shadowmooru a symbolem Měsíce. Jeho přítomnost připomíná uklidňující ticho a jemný podzimní chlad. Ti poblíž Isilu jsou plní pochopení a nahlížejí do záhrobí pro odpovědi na otázky, o kterých nevěděli, že je mají. Prozatím neměl Isilu důvod se bránit, ale když je ohrožen, může způsobit nejčernější z nocí, zahalit svět temnotou, kterou žádné světlo nikdy nepronikne, a v těch uvnitř prázdnoty naprosto zadusit vůli žít.

Příznivci Měsíce

Uctívači Isilu si činí nárok na celý Lorwyn-Shadowmoor a snaží se přeměnit celý svět na Shadowmoor. Mají na sobě brnění s měsíčními motivy a zastřenou hlavu, symboly, které si vzali z těla Isilu a zaštítili se jimi.

Uctívači Isilu drží vigilie nad svými mrtvými pohřbenými hluboko pod masivními kamennými stavbami, které lemují sféru. Bez ohledu na druh, bez ohledu na vyznání nebo náklonnost, všichni považují tato pohřebiště za posvátná místa, kde se neprovádí žádné násilí. U vchodu stojí na stráži elementál zahalený do kostýmu, který má připomínat Isilu, což je znamení, že uvnitř probíhá posvátný rituál.

Relikvie Úsvitu a Soumraku

Zatímco obyčejným bytostem z Lorwynu a Shadowmooru se tyto proměny mohou zdát nevyhnutelné, kdysi existovala starobylá relikvie známá jako Půlměsíc Jitrolivu (Crescent of Morningtide), posílená velkým živlem, který dokázal beze změny překlenout propast mezi jednotlivými aspekty. Stejně tak si bytosti z Lorwynu-Shadowmooru vybudovali relikvie z kousků vtělení dne a noci.

Relikvie umožňuje jedinci uchovat si fyzickou podobu a vzpomínky mezi jednotlivými aspekty. Tyto relikvie jsou vytvořeny z kousků Eirdu a Isilu. Takové předměty jsou vzácné a často posvátné, představují destilovanou esenci buď Lorwynu, nebo Shadowmooru. Abyste mohli vzdorovat Šerolivu, musíte nést Relikvii úsvitu vytvořenou z kousku Eirdu; abyste odolali Jitrolivu, musíte nést Relikvii soumraku vytvořený z kousku Isilu. Říká se, že abyste mohli procházet Pološerými říšemi bez rizika proměny ve vápence, musíte mít relikvie obou druhů.

Relikvie mohou mít mnoho podob, ale běžně jsou navrhovány jako lucerny nebo přívěsky, které osvětlují nebo stíní cestu. Jejich podoba často závisí na kousku inkarnace, ze které jsou vytvořeny. Například pírko by se mohlo proměnit v brož, zatímco svítící šupina by mohla být umístěna do skla a proměněna v lucernu.

Historie sféry

Věk Oony

Už před tisíciletími Oona, královna a matka všech víl, použila Velkou Auroru, aby mezi jednotlivými cykly vyčistila své vzpomínky a tělo a získala kontrolu nad sférou. Každých tři sta let se svět přeměnil na opačný aspekt. To pokračovalo až do chvíle, kdy byl cyklus před více než čtyřiceti lety přerušen Nápravou (Mending), událostí, která zahojila celý Multivesmír ze škod z nahromaděných časových trhlin. Poprvé za celé věky se Oona obávala, že by Velká Aurora mohla ovlivnit i ji samotnou. Poté, co se první její avatar, který stvořila, proti ní vzbouřil, vytvořila Maralen, svůj nový duplikát, jako elfku kmene Jitrozpěvu (Mornsong), a vštípila tomuto duplikátu kus své duše, aby neztratila své vzpomínky. Nicméně Maralen nabyla vlastní vědomí a připojila se k ostatním z Lorwynu, aby Oonu a její triky odhalili a zmařili. Jakmile se objevila Velká Aurora a proměnila sféru ve Shadowmoor, byla Oona poražena koalicí složenou z Maralen, elfa Rhyse, kithkinky Brigid, vodníka Sygga, ohnivačky Popelavé (Ashling) a semenáčku tisového enta jménem Colfenor. I když byla Oona poražena a její tělo bylo zničeno, její vědomí zůstávalo skryto, pomalu získávalo tajně sílu, zatímco hledalo prostředky, jak získat svůj trůn zpět. Po skončení její vlády se sféra začala spojovat a spustil se začátek Roku Změny (Pendulum Year). Maralen si vzala na sebe plášť královny víl a připoutala se k Rhysovi smrtící smlouvou. Pokud se objeví náznak, že by se jejím prostřednictvím Oona mohla vrátit, má Rhys Maralen zabít. A až do tohoto případného okamžiku nemůže nijak zemřít ani sám Rhys.

Rok Změny (Pendulum Year)

V temnotě Shadowmooru se začaly objevovat kousky Lorwynu. Sféra se zmítala ve zmatku, protože každá bytost nebo místo se mohli během okamžiku proměnit. Celé vesnice byly rozděleny na dvě části a každý, kdo překročil tyto nové hranice, se okamžitě změnil. Zemědělci byli odříznuti od svých farem nebo úplně zapomněli na své řemeslo; obyvatelé se odcizili svým sousedům a nemohli se přes tyto nové hranice s nikým spojit. Občas se vyskytovala dokonce období od dne do noci do dne, napodobující denní a noční cykly jiných sfér.

Brzy došlo ke zpomalení těchto proměn. Hranice jako by se stabilizovaly a pomaličku se sunuly kupředu jako mírný příliv, ne jako tříštící se vlny. Lidé začali v dálce vidět dvě velké bytosti, které jako by kráčely po obzoru: Eirdu, ztělesnění Lorwynu, a Isilu, ztělesnění Shadowmooru. Dvojitá světoduše sféry se znovu vynořila, aby řídila postup a vliv auror.

Následujících čtyřicet let se sféra těšila míru udržovanému existencí těchto dvou inkarnací. Občas se ze vzdálené vesnice vynořily překvapivé historky, že jejich sousedé a domovy uvízli mezi světlem a tmou a podlehli něčemu, co bylo obojím zároveň. Těmto oblastem se začalo říkat Pološeré říše.

Invaze Phyrexie

Phyrexijská invaze zničila křehkou rovnováhu sil na sféře a přinutila druhy spolupracovat mezi sebou tak, jak o tom nikdy předtím ani neuvažovali. Zejména lorwynští elfové, kteří kdysi terorizovali obyvatele Lorwynu, byli téměř zdecimováni a jejich nadvláda nad sférou se změnila v mocenské sítě zcela využité Phyrexiany. Přeměnění elfové využili své krutosti a předsudků s obrovskou efektivitou, když blyštivý olej jejich chování k ostatním druhům téměř vůbec nezměnil.

Ti elfové, kteří zůstali neposkvrnění, byli zatlačeni zpět a v zoufalém činu se spojili s ostatními druhy na Lorwynu. Tím se jim konečně podařilo získat půdu pod nohama a opevnit se v Lys Alaně. Phyrexiané se uchýlili k novým taktikám, jako bylo infikování kithkinů a použití jejich přediva myslí (thoughtweft) k otrávení myslí jejich druhů, nebo vyslání přeměněných víl, aby tajně infikovaly zásoby vody.

Na Shadowmooru zavládl chaos, když jednotlivé druhy podnikaly útoky proti vetřelcům, jak se jim zlíbilo. Jejich rozptýlený postup byl méně účinný než sjednocená fronta Lorwynu, ale v důsledku toho utrpěli mnohem méně ztrát. Jen bubáci a kithkini se odvážně postavili nájezdníkům. Bubáci vytvořili předvoj, vjeli na své kavalerii do nepřátelských linií a vykuchali je zevnitř. Sami utrpěli obrovské ztráty, což ovšem očekávali.

Když se Záře (Halo) rozproudila Multivesmírem, byli to právě izolacionističtí kithkini Shadowmooru, kteří vedli poslední útok na zničení vetřelců. Hnáni xenofobií, která předčila vše, co kdy cítili k jiným obyvatelům sféry, drtili řady Phyrexianů a zašlapávali je pod nohama. Poté, když se dodatečně a naplno projevil jejich strach z cizinců, se kithkinové ukryli ve svých domovech a i po letech odmítali přijímat hosty.

Současnost

Současnost Lorwynu-Shadowmooru je dobou křehkého míru. Ne všechny změny jsou předvídatelné, protože vesnice se mohou v okamžiku proměnit a jejich obyvatelé si neuvědomují, že kdysi žili jiný život. Hrozí, že vznik tajemných pološerých říší ještě více zmate obyvatele Lorwynu-Shadowmooru, kteří se nyní mají na pozoru před další nepoznatelnou změnou svého světa.

V politickém ohledu se moc lorwynských elfů zmenšila, což umožnilo ostatním druhům získat oporu ve světě, kde jim byla dříve odepřena. Aniž by Oona stavěla všechny druhy proti sobě, vzkvétá obchod, a každý druh využívá svého jedinečného talentu k dosažení nově nalezené prosperity.

Bytosti Lorwynu-Shadowmooru

Lorwyn ani Shadowmoor není domovem žádných lidí. Místo toho jej obývají především kithkinové, bubáci (boggarts), elfové, vodní lid (merfolkové, zde zvaní merrowové) a humanoidní elementálové známí jako ohniváci (flamekin), mrazivci (rimekin) a oharci (cinders). K rozumným druhům, které jsou k vidění spíše zřídka, patří i obři, entové (treefolk), měnivci (changelings) a noglové (noggles - oslům nebo koním podobní humanoidní tvorové). Sféra je také domovem ohromných tvorů, známých jako velcí živlové (greater elementals), kteří ztělesňují koncepty a myšlenky, někdy okouzlující a jindy děsivé. Když tvor původem z Lorwynu-Shadowmooru překročí hranici, ať už dobrovolně nebo ne, promění se v opačné já, ale udrží si svůj druh.

Kithkinové

Kithkinové jsou malí humanoidní tvorové podobní půlčíkům, kteří si váží komunity a žijí prosté životy v malých vesnicích, zvaných klachany na Lorwynu a douny na Shadowmooru. Jsou to pastevci a farmáři, ale jsou schopni hrdinských činů, když jsou konfrontováni s nebezpečím. Jsou spolu mentálně svázáni magickým myšlenkovým předivem.

Předivo (Thoughtweft)

Předivo je empatická síť, která spojuje mysli všech kithkinů. Prostřednictvím něj může blízký kithkin sdílet své emoce a myšlenky. Předivo není jednotná mysl - jednotliví členové jsou sice naladěni na emoce toho druhého, ale udržují si kontrolu nad vlastními myšlenkami a pocity. V Lorwynu toto spojení podněcuje soudružství a otevřenost a podporuje zdravá společenství, kde individualismus ustupuje kolektivismu ve službách zlepšování žití všech kithkinů a dokonce i jejich spojenců napříč sférou. Na Shadowmooru ovšem tato síť rozdmýchává paranoidní obavy ze zrady a podněcuje k uniformitě v dounech i na celé sféře. V předivu nelze před ostatními skrývat žádná tajemství a ti, kdo se pokoušejí zamlžit své myšlenky, jsou vyhnáni ze společenství, nebo ještě hůř. Předivo je někdy známo jako Myslivo (mindweft) mezi shadowmoorskými kithkiny, ale používání tohoto výrazu upadlo v nemilost, protože kithkini usiluje o jednotnost i přes hranice obou aspektů světa.

Lorwyn

Kithkinové z Lorwynu jsou pastevci a farmáři, kteří si váží komunity. Ačkoliv jsou obvykle skromní a mírumilovní, jsou hrdými obránci svých domovů a příbuzenstva. Kithkinská společnost založila s ostatními obyvateli Lorwynu pevné obchodní cesty a rádi poskytnou svým spojencům obilí a produkci výměnou za železné nástroje, kouzla a umělecká díla na výzdobu svých domovů.

Historie

Ve věku Oony žili lorwynští kithkinové většinu svého života v područí elfů, jejichž krutost byla nezřídka směřována ke kithkinům. Přestože kithkinové nebyl hlavním cílem elfí tyranie, stále toužili žít bez hrozby elfího násilí, které se jim tyčilo nad hlavou. Po Oonině pádu žili kithkinové v nastalém chaosu co nejmírumilovněji. Jejich stabilita jim umožňovala rozkvět... tolik, kolik jim elfové ve svém panství dovolili.

Během invaze Phyrexie používali lorwynští kithkinové předivo jako mocnou zbraň k posílení komunikace. Osamělá kithkinská vesnice dokázala okamžitě přivolat posily napříč celou sférou a Phyrexiané se často ocitli v obklíčení, než pochopili, co se děje. Nakonec ovšem Phyrexiané dokázali předivo ovládnout a zneužít, a to způsobilo obrat v morálce, myšlení, i osobnostech kithkinů. Jak se blyštivý olej vsakoval do jednoho kithkina, ostatní byli vystaveni hlasům Matky strojů a jejich bývalých spojenců a sváděli je k přeměně. Raději než takto trpět se mnozí kithkinové od přediva zcela odřízli.

Společnost

Většina lorwynských kithkinů žije v uzavřených komunitách, ale další si začali vybírat život po boku ostatních tvorů z Lorwynu. Integrace je nová strategie klachanů, i když spousta jich je stále tvořena převážně kithkiny. Kniha Kith a Kin, svazek, který obsahuje shromážděné kulturní dědictví všech kithkinů, je pravidelně aktualizována o nové pasáže, jak se jejich města a vesnice rozšiřují, aby přivítaly další tvory.

Lorwynští kithkinové je od přírody pověrčiví a mají sklon považovat mnoho obyčejných náhod za dobré nebo špatné znamení. Když se hrábě otočí špatným směrem nebo když pluh ztratí kolo, může to být známka neštěstí nebo předzvěst velkého štěstí. Většina jejich pověr je směřována na velké živly Lorwynu, jejichž vzhled a chování jsou největšími znameními, dobrými i špatnými. Věštci jsou pro kithkiny důležití pro jejich schopnost rozeznat tato chování a provádět souvislá čtení.

Potulní kithkinové

Ti lorwynští kithkinové, kteří se za Invaze odřízli od přediva, zjistili, že se v rámci svých klachanů nehodí k životu. Když se pokoušeli znovu spojit s komunitami, ozvěna výkřiků jejich přeměněných přátel se znovu vracela a jejich bolest se šířila předivem. Tito kithkinové se rozhodli odejít a vytvořit kočovné tlupy s ostatními, kteří trpěli stejnou bolestí. Toulají se teď sférou a hledají práci a smysluplný život po válce.

Shadowmoor

Shadowmoorští kithkinové jsou izolacionističtí a paranoidní, raději se uzavírají do svých vesnic s tepanými železnými vraty a kamennými hradbami a oddělují se od zbytku světa. Rozhodli se chránit svůj lid na úkor ostatních a vybudovat propracovanou obranu, aby ochránili své zájmy.

Historie

Kithkinové nikdy nebyli nejmocnějším druhem na Shadowmooru, ale přesto byli jedním z nejorganizovanějších. Jejich semknuté komunity připadaly cizincům nedobytné. Spolupracovali sice s elfy na tom, aby na sféře nastolili nějaký pořádek, ale i tak to k příměří mělo daleko. Po Oonině pádu se pro kithkiny změnilo jen velmi málo. Vznik Lorwynu jako dvojčete Shadowmooru jim dokázal, že okolní svět je nebezpečný a nepoznatelný.

Během phyrexijské invaze odložili shadowmoorští kithkinové na chvíli svou xenofobii. I když nikdy nebyli úplně přátelští, jejich pomoc byla cenná při zahánění Phyrexianů v poslední hodině. Chrtice štětinovská (Hound of Bristlebane), mladá kithkinka, která vyjela do bitvy na skákavci (springjack), dokázala využít kombinovanou víru a paranoiu svých druhů a sama probodla ohromné tělo dominuse, když seskakoval z větve Invazního stromu, a rozpárala ho od krku až ke kolenům. Třebaže její činy byly hrdinské, invaze rozdmýchala kithkinskou paranoiu a teď už nikdy neopouštějí hradby svých dounů, leda aby odvrátili útoky.

Společnost

Společenská hierarchie shadowmoorských kithkinů není založena na zásluhách nebo úspěších. Přes všechnu svou paranoiu z cizinců jsou vnitřně rovnostářští. Každý měsíc se koná tribunál, který určí jejich vůdce až do příštího měsíce. Celý proces je vyčerpávajícím odhalením lidských činů a tajemství, kterým se ochotně podřizují. Ti, které zvolil tribunál, se nazývají Sulové (Sul), oči jejich lidu. Odvedou je a zamknou uvnitř věže s panoramatickým výhledem na vesnici. Z těchto věží, známých jako Inslintur, vidí všechno kolem sebe. Nikdo se tak nikdy nedozví, jestli je zrovna Sulův zrak nesleduje a nehledá případné stopy zločinu nebo zrady.

Když nastanou potíže, shadowmoorští kithkinové raději riskují jednoho ze svých, než aby otevřeli bránu dounu. Mezi nimi je vybrán hrdina, jemuž je udělena plná víra v jejich společenství, která je skrze předivo posiluje vysoko nad možnosti běžného kithkina. Říká se, že takový hrdina může bojovat s padesáti bubáky a přežít, aby mohl vyprávět.

Strašáci (Scarecrows)

Strašáci jsou konstrukty kithkinů, typicky vyrobené ze dřeva mrtvého stromu. Nemají žádnou skutečnou inteligenci ani místo na světě, spokojí se s parodií záměrů svých stavitelů. Strašáci jsou stavěni pravidelně, navzdory tomu, že často vraždí své tvůrce. Ačkoliv uzavírat spojenectví s jinými druhy, aby jejich vesnice vzkvétaly, by bylo mnohem bezpečnější, xenofobie brání shadowmoorským kithkinům ve využití těchto jiných, méně nebezpečných prostředků.

Významná místa

Lorwyn

• Lopuchov (Burrenton): Lopuchov je klachan známý svými kováři a lahvičkovými kouzly. Nachází se nedaleko Páteřního pahorku (Spinerock Knoll) a nejčastěji obchoduje s ohniváky v sousedství. Na Shadowmooru se mu říká Jalov (Barrenton).
• Rodoves (Kinsbaile): Rodoves je největší klachan na celém Lorwynu a hostí Festival příběhů (Festival of Tales). Byla znovu osídlena poté, co celá populace jejího protějšku ze Shadowmooru byla zabita Oonou. Na Shadowmooru se jí říká Rodotvrz (Kinscaer).
• Zlatá luka (Goldmeadow): Zlatá luka jsou malá zemědělská obec, kde se mezi poli cvičí domobrana. Na Shadowmooru se nazývá Mlžná luka (Mistmeadow).
• Dundolín (Dundoolin): Dundolín je známý svými učenci a rádci. Kdysi měl nádhernou zvonici, která se před dávnými časy neslavně rozpadla.
• Klachan u Dlouhého jezera (Longlake Clachan): Klachan nacházející se u malého brakického jezera, známý díky stavbě lodí a produkci nejlepších plavců ze všech kithkinů.

Shadowmoor

• Dřevotvrz (Ballynock): Kithkinský doun obklopený pastvinami ze všech stran. Známý pro velkou populaci lovců zvěře. Na Lorwynu se mu říká Dřevovrch (Ballyrush).
• Štětinov (Bristlebane): domov Chrtice štětinovské a jeden z nejnásilnějších dounů na Shadowmooru. Dokonce i mezi kithkiny je Štětinov považován za nebezpečný.

Bubáci (Boggarts)

Bubáci jsou lorwynská/shadowmoorská verze goblinů, jejichž cílem je, podobně jako jinde v Multivesmíru, sledovat nové vjemy a zážitky. Často jsou živočišní, divocí a násilní, i když typy násilí, které jsou přijatelné, se liší od vesnice k vesnici a napříč Lorwynem i Shadowmoorem. Tyto vesnice jsou často známé jako nory (warrens). Bubáci mají volnou sociální hierarchii, ale nejuctívanější bubáci jsou tetky (aunties), ne nutně ženského rodu, jejichž magie dokáže téměř nemožné.

Bubácká magie

Magie se v bubákově těle vytváří přirozeně. Čím je bubák starší, tím více magie se v jeho těle hromadí a nejstarší bubáci jsou také nejmocnější. Když bubák zemře, jeho tělo je umístěno do bažiny, kde postupně splyne s prostředím. Tato místa jsou vysoce kouzelná, stejně jako flóra a fauna, které v nich žijí. Zdroje nashromážděné z bažin jsou umísťovány do ohnisek, kvůli využití jejich magie. Mezi tyto zdroje mohou patřit kosti příbuzných, želví krunýř zesnulého známého nebo i obzvlášť pěkný klacík.

Na Lorwynu je magie bubáků rituální a organizovaná. Rituály jsou doprovázeny recitací podobenství nebo rýmovaček a zahrnují několik spletitých kroků. Proslulým příkladem je Pavoučí výhoda (Boon of the Spider), která se skládá z následujícího: nejprve chyťte pavouka a zašeptejte mu příběh pod novoluním, pak mu sloupněte nohy a vložte jeho tělo do dutého žaludu spolu s kapkou vaší krve, pak si nasaďte žalud kolem krku na ochranu před zaklínadly.

Na Shadowmooru je magie, která se hromadí v těle bubáka, chaotická a prvotní. Čím víc ji v sobě mají, tím je nestálejší. V jejich komunitách jsou zesnulí obyčejně snědeni pro kouzla, jež v sobě mají. Shadowmoorští bubáci mají tendenci praktikovat kletby, často s hrůznými pomůckami a metodami. Kletba například může zahrnovat kroky jako zapíchnutí dikobrazích ostnů do srdce kozy nebo uvaření střev ropuchy, která spolkla vlastní mláďata.

Lorwyn

Bubáci na Lorwynu jsou chaotičtí a hraví, žijí v malých norách pod vedením tetek. Odvažují se přes celou sféru hledat nové zkušenosti a pokud přežijí, vracejí se do svých nor, aby se o tyto zkušenosti podělili se svými komunitami, což povzbuzuje ostatní bubáky, aby se vydali do světa. Nejsou nijak zvlášť opatrní, v honbě za dobrodružstvím mohou přijít o končetinu nebo o život.

Historie

Po Ooně a před phyrexijskou invazí elfové často a krutě vraždili bubáky jen pro zábavu. Elfové je považovali za ohavy (eyeblight), což byl výraz pro ošklivé a odporné tvory. Populace bubáků byla těžce zdecimována, některé komunity se zmenšovaly až vymřely. To vedlo k rozštěpení zbývajících komunit a ke konci bubáckých hodů, důmyslných oslav, které se točily kolem bizarních potravin. Toto masové vybíjení přineslo ztrátu jejich ústních tradic a téměř přerušilo jejich spojení s bubáky minulosti.

Phyrexijská invaze naproti tomu nabídla lorwynským bubákům jedinečnou příležitost. Zatímco se elfové pokoušeli s Phyrexiany otevřeně bojovat a kvůli své aroganci utrpěli velké ztráty, bubáci se ukrývali ve svých bažinách a drželi Phyrexiany v šachu pomocí magie a partyzánské taktiky, která byla posílena výhodou domácího terénu. Jakmile invaze skončila, využili následné nestability a vrátili se i se svou společností do bažin.

Po té události začali Lorwynští bubáci pořádat hostiny a znovu se dělit o příběhy, přičemž zjistili, že mnohá stará podobenství, která se v jejich ústní tradici zachovala, se rozcházela a vyvíjela. Začali proto společně vyvíjet nová kouzla a zapisovat je pomocí základního, piktografického jazyka. Tento jazyk byl původně vyrýván do kůry a kamene, aby sděloval jednoduchá poselství jako "nebezpečí", "bezpečí", "zdroje" nebo nejčastěji "dobrodružství čeká".

Společnost

Lorwynští bubáci mohou žít dlouho, ale často tomu tak není, zejména kvůli nedostatku diskrétnosti. Ti, kteří to dokáží, hromadí ve svém těle obrovské množství magické energie. Tetky jsou nejmocnější a nejstarší bubáci a jsou vůdci a pilíři svých nor. Mají velkou autoritu a jsou schopni si zjednat respekt a dokonce zarazit boj (i když přátelské kousání je povoleno).

I když je zde větší úsilí o zachování jejich historie a komunity, lorwynští bubáci jsou od přírody neorganizovaní a impulzivní. To znamená, že struktura a právo jsou často spíše návrhy než požadavky. Bubáci jsou stále ještě sběrači a lumpové se zálibou v brzkém umírání; smrti se však nebojí, ani nad ní netruchlí. Smrt - i pošetilá - má být oslavována, pokud byla v honbě za novými zážitky.

Shadowmoor

Shadowmoorští bubáci byli kdysi prosté bytosti poháněné hladem a násilím, ale poté, co Oona padla, se kvůli elfům a později phyrexijské invazi stal jejich destruktivní a bezduchý způsob života neudržitelným. Od té doby se poněkud naučili opatrnosti, i když nejsou o nic méně hladoví. Mnoho z nich opustilo své kočovné způsoby ve prospěch stálejšího osídlení území. Pořád mají mocnou, nestálou magii, kterou používají k uskutečnění svých chaotických vrtochů.

Historie

Shadowmoorští bubáci své skutky nikdy nezaznamenali; místo toho se poddávají svým destruktivním pudům a ničí se nekonečným bojem. Žádné bubácké nory nepřežily déle než jednu generaci a žádný jiný druh na Shadowmooru nezaznamenal historii bubáků a raději tyto nájezdníky co nejdéle ignoroval.

Během phyrexijské invaze zůstávaly bubáci na Shadowmooru neorganizovaní a chaotičtí; jejich bojová zdatnost však navzdory tomu zůstávala hrozivá. Někteří se přiklonili ke starým způsobům a obrátili své hladové choutky ke zničení Phyrexianů. Jiní, místo aby změnili své zvyky, se nechali přeměnit. Jak se jejich počet zmenšoval, mnozí byli nuceni uchylovat se do skupin a zakládat území s obranou na těžko přístupných místech - často v bažinách, ale ne vždy.

Po phyrexijské invazi už skoro žádná země nezůstala neposkvrněná, aby ji bubáci mohli dobývat a ničit jako kdysi. Vzhledem k tomu, že jejich starý životní styl se přežil, museli najít jiné způsoby, jak své impulsy usměrnit. V bažinách a jejich okolí vytvořily některé malé komunity - podstatně menší než jejich lorwynské protějšky - které jsou pevně semknuté, tajnůstkářské a dobře střežené. Jiní pokračovali jako osamělí kočovníci, horlivě se mstili nebo prostě hledali nový cíl.

Společnost

Shadowmoorští bubáci žijí izolovaní od ostatních obyvatel Shadowmooru, obvykle s nimi jednají pouze prostřednictvím násilí. Jejich nory jsou malé a jednoduché, s čistě praktickou architekturou. Jejich omezená hierarchie je podporována silou, ať už magickou nebo bojovou. Bubáčtí válečníci, kteří si v bitvě vedli dobře, upevňují svá těla hrubými železnými pláty nalezenými při nájezdech a zatloukají si hřebíky přímo do kostí. Když bubáci bojují mezi sebou, vítězové tyto pláty z těl padlých strhnou a připevní je na svá.

Nejstarší a nejmocnější tetky shadowmoorských bubáků nemají tendenci zůstávat se svými komunitami, protože jejich ambice překračují hranice jejich nor. Tyto tetky jsou kočovníci a samotáři - vrtkaví, výstřední a krutí. Rychle se naštvou a nenávist si udrží navěky. Setkání se shadowmoorskou tetkou je pro ostatní druhy noční můrou. Je známo, že na své oběti skládají svévolné a bizarní testy, často bez správných řešení. Pokud se jim nelíbí reakce oběti, budou je ironicky a znepokojivě proklínat, ale pokud se budou cítit velkodušně, mohou oběti poskytnout silný dar nebo požehnání. Nikdo nedokáže předpovědět, zda bude tetka krutá nebo nápomocná, i když to druhé bývá mnohem méně obvyklé.

Významná místa

Lorwyn

• Blátora (Mudbutton Warren): známá jako nejvíce chaotická a bouřlivá nora. Zdejší bubáci milují zábavu, i když se často probudí s tím, že jim chybí noha nebo přítel.
• Prstoslať (Toetap Mire): Vodu z Prstoslati používají při výrobě lektvarů bubáci apatykáři. Bažina pohlcuje mrtvoly a rostliny, a výsledkem je tekutina s podivnými vlastnostmi.

Shadowmoor

• Škrabahna (Pokeprodder Bog): Většina tvorů by se nakazila morem, kdyby se potloukala kolem těchto bažin, ale bubáci, kteří toto místo nazývají domovem, jsou vůči jeho vlastnostem imunní a v důsledku toho se dokonce stali jedovatými.
• Slabonora (Wretchgrinder Warren): Bubáci považovaní za příliš slabé na to, aby bojovali v bitvě, jsou sem posláni zemřít. Pokud bubák toto utrpení přežije, je znám jako "slaboch" (wretch) a je poslán znovu zemřít, ale v bitvě.
• Hnilonora (Rotbog Warren): Hnilonora je jedna z nejklidnějších a nejstabilnějších nor na Shadowmooru. Bubáci zde postavili mohutnou věž primitivními prostředky, i když její časté kývání prozrazuje jejich ne zcela pečlivou práci.

Vodní lid (Merrows)

Tvorové vodního lidu obvykle pracují jako obchodníci, kurýři a prostředníci mezi jinými druhy. Jejich kontrola nad řekami a tunely napříč a pod sférou, známými jako Vodní cesty (Merrow Lanes), z nich dělá adepty na spojování komunit prostřednictvím obchodu. I když mají potíže s pohybem po souši, jejich jedinečné schopnosti z nich činí nepostradatelnou součást Lorwynu-Shadowmooru jako druhu, na kterém ostatní závisí, aby přežili.

Čary (Glamers)

Vodní lid používá kouzla zvaná čary (glamers), kterými mění svůj vzhled a hlas. Vizuálně se mohou měnit tak, aby se buď maskovali, nebo naopak přitahovali pozornost, zatímco hlasové čary používají jak jako manipulační taktiku, tak jako sekundární formu komunikace. Někdy dokonce používají proti suchozemcům hlasové čary tak, aby jemně ovlivnili emoce, což jim pomáhá v diplomacii a výměnném obchodu. Tyto čary jsou jiným vodním lidem snadno rozpoznatelné (a také na ně neúčinkují). Místo toho jsou používány mezi jejich vlastním druhem jako emocionální tón řeči - další vrstva komunikace, kterou mohou vnímat jen oni sami.

Na Shadowmooru používá vodní lid čary téměř výhradně k podvodům. Dokážou změnit svůj hlas, aby nalákali nebo ovládli slabomyslné, a dokážou vytvořit iluze, které pomohou prodat lež nebo zamaskovat podvodnou akci. Tyto iluze jsou odvozeny od vodní magie a při bližším pohledu vypadají jako barevná mlha.

Lorwyn

Na Lorwynu se vodníci prezentují jako aristokratická společnost postavená na základech spravedlivého obchodu. Mají za sebou historii obchodníků, ale jejich zdvořilost a čary z nich také dělají ideální vyjednavače a vyslance. Jsou to obchodníci, diplomaté a nepolapitelní puntičkáři spravedlnosti a pravidel - z nichž některá si ovšem sami svévolně navrhli a vnutili ostatním.

Historie

Ve věku Oony se vodní lid na Lorwynu dokázal vyhnout tyranii elfů mnohem lépe než většina ostatních druhů. Elfové je neochotně považovali za obchodní partnery a využívali jejich jedinečných prostředků, aby pomohli spojit jejich říši výměnou za bezpečí. Nicméně i tak elfí společnost občas předvedla sílu proti obchodníkům, které podezírala z podvodu a brutálně je povraždila.

Když přišli Phyrexiané, lorwynští vodníci arogantně věřili, že budou ve vodě v bezpečí, ale nebylo tomu tak a bez řádné obrany se rázem ocitli na milost a nemilost Phyrexie. Mnozí byli nuceni uprchnout do nejhlubších částí řeky Vandrvíny (Wanderwine).

Lorwynský vodní lid je dnes menším společenstvím a o to více elitářským. Vyvinuli soustředěné úsilí, aby se znovu obnovili - znovu vybudovali svůj domov, obnovili svůj počet a téměř se přinutili vrátit se v rámci Lorwynu tam, kde před phyrexijskou invazí byli.

Společnost

Lorwynští vodníci se dělí do velkých, soběstačných klik zvaných hejna (school). Každé hejno má svou jedinečnou prezentaci, zvyky a čary, které si s velkou hrdostí udržuje. Mají ve svých hejnech pojem "elita" nebo královská rodina - ne ovšem ve vztahu k pokrevní linii, ale spíše ve výčtu ctností a schopnosti vést. Konkurují jiným hejnům a jiným druhům, aby si monopolizovaly určitý obor, například obchod nebo údržbu vodních cest. Bohatství sice považují za ukazatel úspěchu, ale zároveň kladou velký důraz na spravedlivý obchod a nerespektují ty, kteří přicházejí ke svým penězům podvodnými prostředky.

Lorwynští vodníci udržují malé krámky a obchůdky podél břehů řek, místa, kde se mohou zastavit další druhy a obchodovat. Ty jsou často zdobeny a střeženy ve snaze přilákat klientelu díky lesku a spolehlivosti.

Vodníci dokáží být povýšení a zároveň nekonečně zdvořilí. Jsou nepřímí a rafinovaní. Velká část jejich dvojsmyslů je nesrozumitelná nikomu jinému než jinému z vodního lidu, protože je hluboce zakořeněna v jejich vlastní kultuře, zamotaná jejich těžko čitelnými výrazy a kontextem k životu strávenému pod vodou. Často mají potřebu vysvětlovat suchozemcům všechno jednoduše a polopatě, ale když mluví spolu - zvlášť když se rozverně baví s někým z konkurenčního hejna - jdou do toho naplno. Konkurenční elity povedou celé rozhovory, které se náhodnému pozorovateli budou zdát jen jako zdvořilé tlachání, ale ve skutečnosti to budou to zlomyslně zastřené a hluboce osobní urážky těch, kteří to chápou.

Shadowmoor

Oportunističtí vodníci na Shadowmooru jsou proslulí svými podvody a klamy, používají pasti a chytré triky, aby dosáhli svého. I když nepatří k nejmocnějším nebo nejpočetnějším druhům na sféře, pyšní se tím, že jsou nejchytřejší a nemají žádné výhrady k tomu, aby toho využili ve svůj prospěch.

Historie

Ve Věku Oony byli shadowmoorští vodníci neúnavní mrchožrouti, známí tím, že topí suchozemské obyvatele a táhnou se po zemi, aby kradli a zabíjeli. Byli zmítáni závistí nad bohatstvím druhých a hnáni hlubokou touhou zmocnit se ho jakýmkoliv trikem.

Během invaze Phyrexie trpěl shadowmoorský vodní lid stejně jako každý jiný druh. Jejich triky, vábničky a čary na Phyrexiany nefungovaly. Protože byli v srdci zbabělý druh, utekli do Temných zátočin (Dark Meanders), tunelů hluboko pod sférou, doufajíce, že přečkají invazi pod vodou. Postupem času se jejich těla měnila, aby se přizpůsobila novému prostředí v Temných zátočinách; mnozí díky nové stravě získali v těle bioluminiscenci a dokonce i jedovaté sloučeniny.

Po invazi je pro shadowmoorský vodní lid snazší než kdy jindy oklamat ostatní zoufalé druhy o to málo bohatství a zdrojů, které mají. Zároveň ovšem menší rozloha území na sféře znamená, že shadowmoorští vodníci mají méně obětí a méně vzájemných vazeb než kdykoliv předtím.

Společnost

Většina vodního lidu na Shadowmooru žije v hejnech, které společně provádí podvody a hromadí bohatství. Nejčastěji prostě vezmou kořist a utečou, i když pokud dostanou příležitost, mohou své oběti také vlákat do hlubin, aby se utopily. Když objeví nový podvod, který funguje, budou cestovat z místa na místo a budou ho provádět, dokud bude na suchozemce účinkovat.

Shadowmoorští vodníci vymysleli podvodů celou řadu. Obvyklým z nich je přesvědčit ostatní, aby jim zaplatili s určitým příslibem vyššího výnosu, jen aby vzápětí utekli s penězi. Další je prodávat falešné zboží a tvrdit, že je "silně magické", což je lež opřená o iluzi magie, která rychle zmizí, jakmile zmizí vodník z dohledu. Jeden z jejich nejoblíbenějších podvodů je vytvořit kopii bubáckých kouzelných cetek a tvrdit, že ovládají ta samá kouzla, ale bez "žádné z těch bubáckých nechutností". Pokud se jim podaří najít obzvlášť slabomyslného suchozemce, okouzlí je, aby jim buď pomáhali s podvodem jako kořen, nebo přímo okrádali ostatní. Jakmile podvod skončí, nařídí mu, aby skočil do vody a utopil se.

Ti nejžádostivější a nejchamtivější ze shadowmoorských vodníků většinou cestují sami, aby se o své bohatství nemuseli dělit. Takoví vodníci mohou být jak obyčejní darebáci, tak i fanatičtí, majetek hromadící chamtivci. Tito poutníci jsou obzvlášť zdatní cestovatelé - dokážou přeskakovat mezi řekami, snadno proplouvají Temnými zátočinami a je o nich dokonce známo, že vyskakují ze studní. Všude, kam přijdou, způsobují potíže, snadno se dostávají k bohatství, a díky svému důvtipu unikají dopadení.

Významná místa

Lorwyn

• Řeka Vandrvína (Wanderwine River): mohutná klikatící se řeka, která se táhne přes celý Lorwyn. Po celé její délce jsou centra, kde se obchoduje a skladuje zboží. Na Shadowmooru je tato řeka známá jako Vandršpína (Wanderbrine).
• Misková mělčina (Porringer Basin): Kdysi se zde nalézalo Miskové údolí (Porringer Valley), které bylo zaplaveno vodou. Vzápětí se zde usadil vodní lid, který údolí postupně přeměnil na místo školky pro jejich potěr.

Shadowmoor

• Temné zátočiny (Dark Meanders): Podzemní vodní tunely, které shadowmoorští vodníci často prozkoumávají. I když jsou některé z těchto tunelů i na Lorwynu, lorvynští vodníci je neprozkoumávají, pokud to není nezbytně nutné.
• Rudohřbet (Druim Calad): jediný větší nadzemní přístav ve Shadowmooru. Vodníci tu obchodují s ostatními, i když se říká, že místní voda je často červená, protože obchod se většinou zvrtne.

Elfové

Elfové z Lorwynu-Shadowmooru jsou idealističtí milovníci krásy - krásy okolního světa, ale i své vlastní. Elfové tráví své krátké životy s pocitem soustředěnosti, který věnují dosažení něčeho smysluplného. Jsou nejvlivnějším druhem na sféře, vkládají se do života jiných druhů ve službách svých ideálů.

Lunokvět a lunosvit (Moonglove and Moonglow)

Elfové na Lorwynu pěstují jedovatou rostlinu známou jako lunokvět, kterou destilují v jed zvaný lunosvit. I malé množství lunosvitu stačí na zabití obra. Dokonalí v paláci Jitrozáře lunokvět pěstují a propůjčili této květině náboženský význam. Lunokvět lze považovat za součást královského úboru, což je nenápadné gesto, že i když říše elfů zeslábla, jejich čepele jsou stále smrtící.

Jitrokvět a jitrosvit (Dawnglove and Dawnglow)

Jitrokvět je shadowmoorská varianta lunokvětu. Původně se nacházela jen v nejhlubších zákoutích nejtemnějších částí Shadowmooru, a je považována za vrchol krásy pro shadowmoorské elfy. Destiluje se z ní lektvar zvaný jitrosvit. Jitrosvit se dá použít k vyléčení téměř každé nemoci, včetně samotné smrti, ale jeho neocenitelná krása znamená, že shadowmoorští elfové jen málokdy uvažují o použití byť jen jediného okvětního plátku této vzácné květiny. Živý jitrokvět se s každou aurorou mění (podobně jako cokoliv jiného) na lorwynský lunokvět, ale když se utrhne, zachová si i po auroře svou podobu, což z něho v Lorwynu činí neuvěřitelně vzácný a cenný materiál.

Lorwyn

Lorwynští elfové jsou z velké části krutí eugenici, kteří se snaží pěstovat krásu prostřednictvím zničení těch, kteří za krásné považováni nejsou. Jejich současná říše je skořápkou té bývalé, jak územím, tak vlivem, ale i přesto si udržují velkou moc. I když se někteří elfové snažili o usmíření, většina z nich stále tvrdí, že by nadále měli vládnout Lorwynu, jak se jim zlíbí. Stále se drží svých starých názorů, i když tajně. Mnozí jednoduše maskují svou nenávist a směřují ji k lidu Shadowmooru v naději, že pokud bude pod jejich vedením druhý aspekt sféry odstraněn, jejich vláda se rychle navrátí.

Historie

Elfové byli faktickou mocí na celém Lorwynu až do pádu Oony. Nicméně, žádný živý elf, kromě Rhyse, si tu dobu nepamatuje. Nad sférou elfové vládli v různých klanech, z nichž každý měl svou jedinečnou krutost. Zejména bubáci byli častým terčem elfích nájezdů, jako byl ten, který se odehrál během hostiny v Ploskově (Footbottom). Po splynutí Lorwynu a Shadowmooru během Roku Změny byla elfí společnost rozdělena, neschopna proniknout temnotou. Nesčetné roky drancování jiných druhů však zanechaly elfům obrovské zdroje a kruté metody, jak si udržet autoritu.

Phyrexijská invaze výrazně poškodila dominanci elfí říše. I když autorita elfů za posledních čtyřicet let poněkud zeslábla, Phyrexiané zpustošili velkou část infrastruktury, která udržovala mocenskou rovnováhu v Lorwynu. Toto vakuum umožnilo ostatním druhům na sféře získat půdu pod nohama, dobýt původní území a získat zpět suverenitu. Na počátku tohoto celosférového vyvažování sil se lorwynští elfové sjednotili, aby si zachovali pozlátko úctyhodnosti a zmírnili následky ničivých ztrát. To vše ovšem na úkor jejich rozsáhlé sítě vlivu.

Nyní jsou elfí léna z velké části obřadní, spojená se Zlatolistem (Gild Leaf) jako prostředek k přežití. Ačkoliv většina elfů stále tajně lpí na svých starých ideálech, nemohou být otevřeně krutí, protože spolupráce s jejich sousedy se stala nutnou pro udržení jejich opulentního životního stylu. Místo toho, aby vedli válku proti ostatním na Lorwynu, našli si nový cíl. Nejvyšší z elfů, Dokonalá paní Slavoslava (Morcant) se snaží sjednotit všechny rasy pod elfí autoritou, aby ukončila existenci Shadowmooru.

Společnost

Dříve elfí společnost na Lorwynu přikládala velký význam fyzické, neposkvrněné kráse. To se projevilo v jejich kastovním systému, kde mohli vládnout jen ti fyzicky nejkrásnější jedinci. Zdevastování jejich společnosti rukou Phyrexianů způsobilo rozpad těchto kast ve všem kromě jména. Nyní jsou jejich pozice dědičné a odrážejí stagnaci ideálů i společenského řádu. Elfové jsou organizováni v lénech, každé léno má v čele vůdce, od kterého se očekává, že vzdá hold Dokonalé Slavoslavě. Rozdělení sféry na Lorwyn a Shadowmoor způsobilo, že si každé léno vytvořilo vlastní pravidla, zvyky a někdy i tajné nároky na elfí trůn. Přesto mnoho pojmů ze starého kastovního systému zaměřeného na krásu přežívá a ti, kdo dodržují předchozí řád, čekají na svou šanci znovu vládnout.

Termíny

• Ohava (Eyeblight): termín pro ty, které elfové nepovažují za krásné, původně znetvořené elfy, potažmo kohokoli jiného než elfy. Tento termín upadl v nemilost, jak moc elfů slábla a jen ti, kdo touží po starých časech, si o něm za zavřenými dveřmi šeptají.
• Bezchybní (faultless): původně nejnižší kasta krásných elfů. Tento termín se nyní používá i pro hodnostáře jiných druhů. Jako takový ztratil v elfí společnosti velký význam a je považován za neutrální výraz pro elfy, kteří nedosáhli vyššího označení.
• Neposkvrnění (immaculate): neposkvrnění v elfí společnosti jsou oficiální tváří jejich nového řádu. Jsou to vyslanci a hodnostáři, jejichž přítomnost maskuje stále povýšenou a diskriminační povahu jejich vůdců.
• Vynikající (exquisite): malá skupina bývalých vůdců loveckých smeček, která dnes vládne malým pozemkům a velí svým několika zbývajícím vazalům z lesních paláců. Jejich historie lovu stále přežívá - jejich rodiny loví zvěř pro zábavu - ale vybíjení jiných druhů bylo ukončeno, alespoň veřejně.
• Dokonalí (perfect): nejvyšší vyznamenání v elfí společnosti, nyní vyhrazené jen těm, kdo zdědí významnou moc. Mezi dokonalé patří monarchové v paláci Zlatolistu (Gilt-Leaf) a jejich nejvýše postavení úředníci a členové rodiny.

Shadowmoor

Shadowmoorští elfové jsou ochránci krásy a přírody, ze všech stran obklopeni lhostejnými a zlomyslnými. Jejich role se od doby Oony nezměnila, ale území, na které dohlížejí, se výrazně zmenšilo. Elfích úkrytů, jejich bašt krásy uvnitř Shadowmooru, je málo a jsou daleko od sebe, takže elfí katalogizace krásy je zrádnější než kdy předtím. To jim nezkazilo náladu, ale spíše posílilo jejich odhodlání. Když se nějaká oblast přesune z Lorwynu do Shadowmooru, tito elfové se rozhodnou hledat v ní krásu bez ohledu na riziko.

Historie

V době Oony se elfové Shadowmooru spokojili s tím, že se toulali po sféře a hledali kuriozity a jiné krásné věci. Když nadešel čas, aby hrdinové přinesli konec Oony a jejích plánů, elfové ze Shadowmooru se postavili výzvě. Jejich role v pádu Oony byla předpovězena; jak Maralen, tak Rhys se ukázali být nápomocní. Maralen, původně aspekt Oony, zaujala místo Oony jako královny víl, i když Rhysovi přikázala, aby ukončil její život smrtícím lunosvitem, kdyby se objevil náznak Oonina návratu.

Během náporu phyrexijské invaze elfové ze Shadowmooru statečně bránili svůj domov před Phyrexiany a používali nemilosrdnou partyzánskou taktiku až do chvíle, kdy byly jejich bezpečné úkryty obsazeny. I když jejich území bylo ztraceno, elfové byli schopni uchránit životy svých lidí díky obrovským zásobám krásných a mocných magických předmětů, které nasbírali z celé sféry. Nyní se elfové snaží obnovit svou vládu.

V době po invazi se shadowmoorští elfové rozvinuli do stabilní společnosti. Jejich úkrytů je málo, ale jsou dobře zásobené a jejich města jsou nejzachovalejší ze všech na celém Shadowmooru.

Společnost

Elfové ze Shadowmooru nemají žádnou důmyslnou společenskou hierarchii. Hodnota jedince je dána jeho úsilím a oddaností zachování krásy. Ve skutečnosti elfové považují hrdinský čin sám o sobě za krásný. Když se dozvěděli o existenci Lorwynu, byli stále zvědavější, jaké druhy krásy mohou ležet za hranicemi světla a stínu.

Ti, kdo zkoumají země a kultury Lorwynu, jsou známí jako hledači květů (bloomseekers), což je téměř náboženská úloha, a jejich příběhy o kráse za aurorou uchvacují obecenstvo. Tito hledači květů jsou jediní, kdo smí nést Relikvie soumraku, což jim umožňuje procházet aurorou bez přeměny. Vedle bezpečných (safewright), elfů, jejichž posláním je vyhledávat na Shadowmooru krásné věci, patří hledači květů mezi nejdůvěryhodnější a nejuctívanější elfy.

I když elfové ze Shadowmooru nepohlížejí na ostatní druhy s opovržením, považují se za morálně nadřazené bytosti s posláním, které je povyšuje nad zbytek jejich vzhledu. Tento postoj se vztahuje dokonce i na jejich lorwynské protějšky, které považují za smutné a neuspokojivé a kteří kvůli svým předsudkům nikdy nemohou plně využít svého potenciálu.

Významná místa

Lorwyn

• Palác Jitrozář (Dawn's Light Palace): poslední zbývající palác elfů, který se nachází v elfím městě Lys Alana, jež je samo ukryto hluboko v Lese Zlatolistu (Gild-Leaf Woods). Právě zde vládne Dokonalá paní Slavoslava a vymýšlí plány na obnovu své říše. Na Shadowmooru se mu říká Bělotvrz (Caer Ulios).
• Nathův hrob: Poté, co Rhys zabil Natha, krutého elfího lovce, bylo jeho tělo pohřbeno v lesíku. Lesík postupně zdivočel, a nyní hostí všechny druhy smrtelně jedovatých rostlin a legendy říkají, že Nathova duše zde stále prodlévá a touží po pomstě.

Shadowmoor

• Pevná luka (Caer Flur): Toto je největší útočiště na Shadowmooru, v Praskavém lese (Creakwood). Elfové všech klanů pomáhali toto útočiště založit a vybudovat, těsně po pádu Oony.
• Háj Jitrosvitu (Dawnglove Grove): nachází se hluboko uvnitř Praskavého lesa, a je neustále střežený tou největší elitou shadowmoorských elfů, bez ohledu na klan.

Ohniváci (Flamekin)

Ohniváci jsou vášniví elementálové z plamene a živého kamene se silnou vazbou na sféru. Hluboce oceňují seberealizaci a dokáží komunikovat i s velkými živly. I když mohou ohniváci vytvářet komunity nebo se k nim připojovat, mají tendenci jít vlastní cestou a putují o sféře sami. Hledají poznání a porozumění, touhu inspirovanou světem kolem sebe a záhadami, které skrývá.

Mrazivci (Rimekin) a Oharci (Cinders)

Mrazivci se vynořili z hrůz phyrexijské invaze, zrozeni z ohniváků, jejichž emoce byly příliš horké. Nedokázali své plameny potlačit a v zoufalství je obrátili dovnitř, uhasili žár, nahradili ho chladnou logikou - jako když se hvězda zhroutí sama do sebe - a stali se nehřejícími inverzemi plamenů. Často se zaměřují na stav světa a způsob, jak jej mohou změnit. Jsou také obdařeni jedinečnými schopnostmi a zbraně, které vyrábějí podobně jako jejich ohniví sourozenci, jsou prodchnuty ledovou magií, která dokáže zmrazit i železo vyrobené ohniváky.

I když na Lorwynu někteří mrazivci žijí, na Shadowmooru nalezli svůj pravý domov. Z historického hlediska byli ohniváci na Shadowmooru známí jako oharci. Jsou to kostlivé a zakouřené bytosti, které jen stěží udrží plamen. Po invazi se jejich počet znatelně snížil, protože přítomnost skutečného ohrožení jejich existence Phyrexiany způsobila, že mnoho z nich zpochybnilo své nihilistické způsoby.

Lorwyn

Lorwynští ohniváci jsou vášniví a oddaní myšlenkám seberealizace a objevování. Často cestují sférou, někteří se dokonce odváží do Divočiny. Mezi jejich řadami válečníků a čarodějů jsou poutníci oddaní následování Cesty plamene (Path of Flame), vrcholné formě oddanosti jejich snaze o porozumění.

Historie

Tak dlouho, jak si jen jejich druh pamatuje, sdíleli spojení s živly a mluvili za přirozený svět. Navzdory tomu je elfové nenáviděli, báli se, že spálí lesy a louky. Útoky elfů je pomalu tlačily k okrajům sféry.

Během phyrexijské invaze bylo mnoho ohniváků ztraceno, protože raději shořeli ve slavném boji, než aby utekli. Když invaze otrávila zemi, mnozí ohniváci se cítili povoláni celou sférou, a rychle putovali do předních linií. Ale jak se podmínky zhoršovaly, mnoho z nich zmizelo v podzemí.

Invaze skončila, ale mnoho ohniváků zůstalo v hibernaci. Od té doby procházejí pomalým procesem znovuoživení. Někteří se probudili a zjistili, že jejich spojení se zemí je po dlouhém odpočinku silnější, přičemž přibližně polovina z nich se vrátila jako mrazivci a jejich hibernace způsobila změnu podoby. Ale stále jich mnoho chybí, uvězněných ve spánku pod zemí.

Společnost

Ohniváci se shromažďují v malých, stále se měnících městech zvaných plápoly (flickers), která ovšem nikdy příliš nevyrostou kvůli sklonu ohniváků k toulání. Místo toho se rádi setkávají na velkých akcích, jako jsou slavnosti nebo obřady v kalderách a vypálených jámách, aby se znovu spojili a podělili o znalosti. K těmto událostem často dochází na místě elementárních posunů nebo změn sféry, kam jsou ohniváci přirozeně přitahováni jejich spojením se zemí.

Ohniváci se ochotně ujímají rolí kovářů, poslů a vyšetřovatelů. Jejich velké kovářské domy vyrábějí železné zbraně, brnění a nástroje pro zbytek Lorwynu. Působí jako prostředníci pro vyšší živly a bojují proti těm, kteří by zemi poškodili. Někteří ohniváci zkoumají a hodnotí změny na sféře, nebo hledají ztracené ohniváky, kteří se ještě neprobudili z hibernace.

Cesta plamene (Path of Flame)

Pro ohniváky důležitý proces fyzického a duchovního sebeobjevování je nazýván Cesta plamene. Hledání takové seberealizace je způsob života. Začíná vnitřním zamyšlením a zpytováním svědomí, které vede k cestování a světskému poznání, než se konečně fyzicky projeví rudými, žlutými a bílými plameny. Cesta plamene má tři stavy bytí: spalovač (incindiator), plameňák (blazeform), a dušežár (soulstoke). Přechod z jednoho stavu do druhého ovšem vyžaduje víc než jen světskou moudrost a pochopení vlastních emocí; vyžaduje také nějaký čas v meditaci, aby ohnivák mohl lépe rozmlouvat se svým niterným plamenem. V dřívějších dobách se šířily zvěsti o čtvrtém stavu bytí, i když mnoho ohniváků v současné době předpokládá, že právě mrazivec je dříve neznámý čtvrtý stav.

Shadowmoor

Původní ohniváci na Shadowmooru byli oharci (cinders) - slupky vyhořelého plamene, které byly kostlivé, strašidelné a nedokázaly udržet plameny. V současné době se Shadowmoor stal také domovem většiny mrazivců na sféře. Usilují o seberealizaci jako jejich lorwynské protějšky, ale činí tak prostřednictvím aktivního přetváření sebe sama a světa kolem sebe do takového, který utiší jejich žal. Méně jim záleží na tom, aby věci pochopili tak, jak jsou, a více na tom, aby změnili svět v něco, co vyhovuje jejich představám. Tento proces může být krutý a často způsobí vznik začarovaného kruhu pomsty, ale ohniváci na Shadowmooru se více starají o své osobní cíle než o prostředky, jak se k nim dostat.

Historie

Shadowmoorští ohniváci tvrdí, že jejich původní plameny byly odneseny už dávno v události známé jako Uhašení (Extinguishing), zdroje velkého zoufalství a zármutku. To poslalo jejich druh po cestě, které říkají Cesta smutku (Path of Sorrow). To je sestupná spirála směřující k sebezničení v zoufalé snaze znovu rozdmýchat svůj plamen. Dokonce i po Oonině pádu a sloučení Lorwynu a Shadowmooru zůstali mnozí v této spirále uvězněni.

Phyrexijská invaze donutila tyto oharky postavit se vlastní existenci. Ačkoliv byla invaze děsivá a ničivá, poskytla jim příležitost zamyslet se nad svou existencí. Oharci nacházeli v boji sadistické potěšení, používali svůj hněv jako zbraň ke zničení Phyrexianů, zatímco znovu získávali smysl života. Mnozí zjistili, že jejich moc může být použita k formování světa, ve kterém chtějí žít, místo aby se utápěli v zoufalství.

Ke konci invaze se z některých oharků stali mrazivci, spokojeni s novým, chladným plamenem, který jim změna přinesla. Jiní se vrátili na Lorwyn a prošli dlouhým a namáhavým procesem obnovy teplejšího plamene.

Společnost

Shadowmoorští ohniváci se shromažďují ve větších osadách než jejich lorwynské protějšky a jsou méně náchylní k cestování. Mají v úmyslu přetvořit shadowmoorskou společnost a krajinu tak, aby odpovídaly jejich touhám. Invaze Phyrexie způsobila na zemi vážné škody, což tyto nově nalezené osady motivovalo k tomu, aby v chaosu objevily nějaký smysl.

Shadowmoorští ohniváci jsou ještě lepšími kováři než ti na Lorwynu. Většinou vyrábějí zbraně, které posílají do všech koutů Shadowmooru. Tyto zbraně jsou pokusem ovládnout směr budoucnosti Shadowmooru a nasměrovat ho na cestu, na které jsou jeho lidé závislí. Dokud tato budoucnost nenastane, shadowmoorští ohniváci budou rádi vyrábět válečné nástroje pro všechny, kdo o ně budou mít zájem.

Významná místa

Lorwyn

• Hora Tanufel (Mount Tanufel): rodiště a domov všech ohniváků na Lorwynu. Její zasněžené vrcholky jsou domovem mrazivců a zdrojem vody řeky Vandrvíny. Její obdoba na Shadowmooru je hora Kulrath (Mount Kulrath).
• Páteřní pahorek (Spinerock Knoll): pahorek hraničící s klachanem v Lopuchově (Burrenton). Je domovem vyznavačů uctívání draků, kteří doufají, že se sami převtělí v draky.

Shadowmoor

• Řevohněv (Bellowrath): Vesnice vyhnaných ohniváků, kde kulty posledního soudu prorokují, že svět skončí vzdouvajícím se oblakem popela z případné erupce hory Kulrath.
• Chladný útes (Boreal Ridge): Chladný útes se zformoval, když jedna z větví Invazního stromu poškodila zemi. Společenství mrazivců si zde udělalo domov v roztroušených domech podél okraje útesu.

Víly (Faeries)

Víly jsou přelétaví, zlomyslní a tajemní šprýmaři, kteří žijí pro malicherné intriky. Fascinují je sny a používají magii iluzí. Všechny víly původně pocházely z Oony, nejstarší a nejmocnější bytosti na Lorwynu-Shadowmooru, kterou ostatní druhy neviděly. Víly ji posilovaly a podporovaly tím, že shromažďovaly tajemství a sny, vytažené z myslí spících tvorů. Historicky žily v Dolu Elendra (Glen Elendra), úzkém údolí v horách chráněném královninými mocnými kouzly, kvůli nimž je pro ne-víly téměř nemožné údolí najít.

Víly se mezi Lorwynem a Shadowmoorem mění jen velmi málo, liší se jen vzhledem a krutostí svých žertíků. Mají společnou historii a kulturu napříč oběma aspekty, z velké části chráněnou před následky aurory právě díky Ooně.

Historie

O historii královny víl Oony, která kdysi tajně vládla Lorwynu-Shadowmooru, se toho ví málo. Víly se po celou dobu nezměnily, bez ohledu na katastrofické události, které sféru postihly. Ani během Velké Aurory se nestaly ve svých žertech o nic zlomyslnějšími, než vždy byly.

Avšak když byla vytvořena Maralen - avatar Oony, která získala sebeuvědomění - stabilita víl a jejich společnosti se začala rozpadat. Maralen se vzepřela a nakonec zabila Oonu, aby se stala novou královnou víl. Po Oonině zjevné smrti byla její duše roztříštěna a uvržena do země, čímž vzniklo to, co se později stalo Paloukem královny auror (Glade of the Aurora Queen).

Společnost

Maralen je nyní vílou, která vládne v Dolu Elendra (Glen Elendra) a řídí sféru. Všechny nižší víly se rodí z květin a mají průměrnou životnost tři roky. Mnoho lorwynských víl ovšem uctívá královnu Ouru, vílu, která se prohlásila královnou tím, že napodobila Oonu a získala moc díky kolektivní víře víl. Maralen zatím nepovažuje za vhodné povýšence zlikvidovat, aby se sama více nepodobala Ooně. Víly obecně se o takové hlouposti, jako je práce, nestarají a místo toho se živí sny a obchodují s informacemi. Víly jsou společenské a zvyklé na přítomnost ostatních víl. Tvoří skupinky, takzvané kliky (clique). I ty nejlstivější a nejbezstarostnější z víl se stanou podrážděnými, pokud budou odděleny od své kliky, a stanou se zoufalými, pokud se ztratí úplně.

Vílí magie

Magie víl se soustřeďuje okolo iluzí a vábení. Jejich kouzla se používají prakticky k čemukoliv, jako je polapení, útěk nebo prostě zábava.

• Kouzlo iluze: Může být aplikováno na vílu nebo jakékoli jiné stvoření. Víly mohou pomocí iluzí někoho oklamat, aby se zamiloval do nesprávné osoby nebo spadl z okraje útesu. Na sebe toto kouzlo často používají, aby zkrášlily své okolí a oblečení.
• Kouzlo spánku: Kouzlo navozující spánek je vílí specialita. Může způsobit, že tvor začne být ospalý a dostane se na chvíli do stavu náměsíčnosti, než úplně usne. Když je stvoření řádně polapené a ospalé, víly je mohou popostrčit k informacím, které by jim jinak neposkytli. Pouze pouhou vůlí subjektu se mohou vymanit z ospalé fáze, než podlehnou dřímotě.
• Vílí kruhy: Malé prstence muchomůrek, květin nebo neobvyklých kamenů, které pro víly fungují jako teleportační portály, jiné druhy je neznají. Vílí kruhy vyžadují mezi každým použitím několik minut dobíjení a jsou tradičně udržovány vílami pod vševidoucím okem jejich vševědoucí královny.
• Sny: Víly používají mocná a starodávná kouzla, které jim dala jejich královna, k destilaci snů do jiskřivé energie, kterou mohou přenášet tak, jako včela přenáší pyl. Používá se k živení a posilování královny a jich samotných.

Významná místa

Lorwyn

• Bohatý Dol (Glen Priseil): Sídlo falešné královny Oury a její skupiny příznivců.
• Větvovan (Warywind Bough): místo setkání lorwynských víl, které je skryto pod vodopádem. Vylíhne se zde mnoho plánů, velkých i malých.

Shadowmoor

• Dol Elendra (Glen Elendra): Dříve útočiště Oony; nyní zde sídlí Maralen. Je chráněno kouzly před těmi ze Shadowmooru, kteří by zničili jeho krásu.
• Palouk královny auror (Grove of the Aurora Queen): Zvláštní les kvetoucích stromů, který vyrostl z mrtvoly květiny Oony, která byla pohřbena hluboko v Praskavém lese.

Obři

Obři jsou mohutná humanoidní stvoření, která tráví většinu času spánkem a odpočinkem. Na sféře se jen zřídka stýkají s jinými druhy a zkřížit jim cestu může být extrémně nebezpečné, ať už vás vidí nebo ne.

Lorwyn

Lorwynští obři jsou odměření a nezajímají se o každodenní život zbytku sféry, nikdy si nevytvářejí vazby s jinými druhy mimo krátkých interakcí, aby ukojili svou zvědavost. Jsou teritoriální, a když se rozhodnou usadit se na jednom místě, dostávají se do křížku s každým, kdo zasahuje do jejich dočasného domova. Stále častěji jsou však viděni, jak putují světem jako kočovníci a průzkumníci. Často jsou díky svým cestám považováni za moudré a jiní tvorové je vyhledávají pro jejich znalosti nebo sbírky cetek z celé sféry. Obři jsou nepochopitelně staří, věkem je překonávají jen entové.

Jmenný spánek (Name Sleep)

Když lorwynský obr usne, říká se tomu Jmenný spánek, protože je obvykle vyvolán nějakou náhlou změnou v jejich životě, jako je trauma nebo hojnost. Mladí obři odvozují svá příjmení z těchto spánků, proto se tento fenomén tak jmenuje. Jejich sny během této doby dávají obrům směr a smysl, a někteří dokonce mohou začít svůj život znovu a od základu jinak, podle svých prožitků ve snu. Zatímco někteří obři přijímají svá nová příjmení po probuzení, jiní si stále volí být známi pod rodinnými nebo klanovými jmény, přičemž si nechávají své příjmení ze spánku pro sebe.

Dolmeny

Místo odpočinku lorwynského obra je vyznačeno dolmeny, masivní kamennou bránou, která je vidět z velké dálky. Je to známka jejich území a zároveň zdvořilé upozornění pro ty, kteří by se mohli potulovat okolo, aby zbytečně nečelili obřímu hněvu. Tyto dolmeny se neodstraňují, když obr odejde, což znamená, že mohou označit buď obsazené doupě obra, nebo bývalé doupě obra (které je obvykle plné pohádkových pokladů).

Shadowmoor

Obři na Shadowmooru většinou hibernují, a dlouhé týdny strávené spánkem způsobují, že jsou pokryti mechem a rostlinami. Na rozdíl od svých protějšků z Lorwynu jsou obři na Shadowmooru spíš líní než zlomyslní, nebojují, pokud nejsou dohnáni do extrémů. Jsou mnohem nevšímavější, nikdy se nezastaví, aby přesměrovali své nohy pryč od vesnice. Obři na Shadowmooru jsou také mnohem více spjati s přírodou, často využívají divokou magii způsobem, který v ostatních tvorech vyvolává bázeň.

Spáči

Obři na Shadowmooru milují spánek, který způsobuje, že jejich těla zakrňují, jak ubíhají věky. Jejich svaly jsou zachovány pomocí magie, ale jejich kůže se na nich scvrkla, takže jejich svalstvo je výraznější.

Entové (Treefolk)

Entové z Lorwynu-Shadowmooru jsou vnímavé stromy s humanoidními rysy a nejstaršími tvorové na této sféře. Entové začínají život jako obyčejné stromy, ale díky události zvané Vzrůst (Rising) získávají vědomí a pohyblivost.

Lorwyn

Dokud jsou mladí, lorwynští entové zůstávají ve svých domovských hájích, pečují o stromy a další enty a učí se od starších. Jakmile dospějí, odváží se do světa a hledají ty, kteří potřebují jejich vedení. Entové však nejsou všichni laskaví a v minulosti vládli nad rovinou jako tyrani, beroucí svou moudrost a dědictví jako právo vládnout těm, kteří žijí kratší dobu.

Lorwynští entové mohou mít mnoho druhů různé povahy a osobnosti - podle typu stromu:

• Jasan: válečníci a ochránci. Jasanoví entové chrání les a lid Lorwynu. Jsou to ti nejhrdinštější a nejvznešenější z entů, ale jejich hněv je obávaný.
• Černý topol: Léčitelé a masochisté. Topoloví entové dokáží vstřebat bolest ostatních entů, což je zážitek, po kterém začnou prahnout pokrouceným způsobem.
• Jeřáb: Řád bláznivých čarodějů a kouzelníků. Jako zuřiví odpůrci všeho kovového obzvlášť zuřivě bojovali s Phyrexiany, a dokázali sami porazit celé jejich legie. Řád těchto stromů, známý jako Brzda úsvitu (Sunrise Brake), byl kdysi zasvěcen objevení místa Oony. Od jejího pádu se stali fanatičtějšími ve snaze zničit veškerou techniku.
• Tis: Nejvzácnější z entů. Na konci věku Oony existoval jen jediný tisový ent, Colfenor, jehož jediný potomek byl zničen, když porazil Oonu. I když se nyní proslýchá, že vyhynuli, prý byl spatřen nový tisový ent ve Velkém lorwynském lese (Great Forest of Lorwyn).

Shadowmoor

Na rozdíl od svých protějšků na Lorwynu se shadowmoorští entové nepovažují za ochránce jiných druhů. V tomto aspektu světa jsou to pomstychtiví strážci přírody proti pustošení obyvatel Shadowmooru. Většina z nich ztratila tvář a zůstaly jen zbytky jejich humanoidních rysů. Postrádají také výrazný společenský řád svých lorwynských protějšků, zůstávají izolovaní a osamělí. Mají mnoho druhů, ale velká část jejich vzájemných odlišností se vytratila ve prospěch násilnějšího přístupu k životu celkově.

Velcí živlové (Greater Elementals)

Velcí živlové jsou ztělesněním myšlenek a konceptů, často podivných, rozmarných nebo děsivých. Jsou typicky masivní oproti ostatním tvorům na sféře, kteří jsou vůči nim vpravdě trpasličí, i když na sebe mohou vzít i menší podoby, pokud si to přejí. Jsou to přírodní síly, které jsou nepřekonatelné a prvotní. Nejsou ani dobří, ani zlí, existují mimo typické chápání morálky. Ohniváci mají k těmto bytostem specifickou vazbu, i když jejich komunikace s nimi je často spíše instinktivní.

Lorwyn

Velcí živlové Lorwynu jsou fyzickým ztělesněním abstraktních myšlenek. Na sebe berou podobu různých zvířat, náhodně spojených k sobě zdánlivě bez jakéhokoliv ladu či důvodu.

Shadowmoor

Velcí živlové Shadowmooru jsou děsivé vizáže zneklidňujících myšlenek. Často připomínají noční můry, pastiše velkých strachů, které se rodí z drsného prostředí Shadowmooru. Jsou necitelní, nekomunikativní a bez zábran přítomností jiných druhů, jednají s nespoutanou silou země, která je zrodila.

Měnivci (Changelings)

Měnivci na sebe berou podoby tvorů i rostlin tak, jak uznají za vhodné. Tito bytosti, které se zrodili v krystalické jeskyni Velis Vel, se ovšem špatně maskují; jejich opalescentní a průsvitná kůže je okamžitě prozradí. Jejich podoba jim však umožňuje integrovat se a spojit s ostatními druhy Lorwynu. Každý druh má na ně svůj vlastní pohled, ale kromě elfů těmito přátelskými bytostmi v podstatě nikdo nepohrdá. O měnivcích se teď říká, že jsou zvěstovateli štěstí, protože se ukázali jako cenní spojenci v konfliktu proti Phyrexianům. Pokud měnivec vstoupí do Shadowmooru, stane se z něj mimik (mimic), kruté stvoření, které se vysmívá svým obětem tím, že se promění v jejich blízké, než je zabije. Nicméně od Oonina pádu zůstávají měnivci téměř výlučně na Lorwynu, pokud nejsou nedobrovolně zahnáni do Shadowmooru.

Ostatní tvorové

Lorwyn-Shadowmoor je domovem panoptika dalších tvorů, jako jsou noglové (noggles - oslům nebo koním podobní humanoidní tvorové), zloblini (bogles), skřítci (ouphes), zlopajzlíci (duergar), ježibaby (hags), skřeti (imps) a trolové. Většina z nich se nachází v dalekých končinách Shadowmooru, ale jak se střídají aurory a livy, říká se, že se tato podivná stvoření objevují i na Lorwynu.

S objevením se Eirdu a Isilu začali sférou putovat zvláštní kamenná stvoření známá jako strážci (firdoch). Slouží oběma elementálům aspektů sféry neznámými cestami, a dokáží se pohybovat mezi hranicemi Lorwynu a Shadowmooru zvláštním, důmyslným způsobem.

Teď, když jste vyzbrojeni vědomostmi o Lorwynu-Shadowmooru, připravte se na návštěvu tajemné, dvojí sféry. Hlavní příběh sady začíná 8. prosince a bude dostupný na MTGStory.com. Těšte se na Lorwyn Pološerý, uvidíme se tam!

Autor: Neale LaPlante Johnson, DK Billins, Laurel Pratt
Překlad: Honza Charvát